1000_150_vsrr_bezpecnost
logo

Šedomodrý svět beznaděje

Stále častěji si pokládám otázku, co vlastně zbylo z ideje, se kterou jsem nastupoval před šestnácti lety k policejnímu sboru. Zamýšlím se také nad tím, zda vůbec současný stav policie může naplňovat heslo o pomoci a ochraně občanů této země. Když sám sobě na tyto otázky odpovídám, přepadne mě pocit sklíčenosti a beznaděje.

Vidím zcela jasně a zřetelně policejní sbor nakažený malomyslností a hlupáctvím. Ideu o službě a pomoci občanům umírající pod tunami lejster, zadupanou do země byrokratickým molochem. Boláky tohoto světa byrokratického malomocenství hnisají a bobtnají jako morové hlízy.

Protokol na smrt
Armáda byrokratů stvořila nestvůru, jež místo chapadel má stovky formulářů, kterými drtí duši každého myslícího tvora. Stovkám formulářů předchází stovky závazných pokynů. Každá chyba, byť i domnělá, znamená další formulář a další závazný pokyn, protože je tu alibistické „co kdyby“. A čím více formulářů, tím více chyb a tím více dalších formulářů a pokynů a pořád a pořád. Takto donekonečna. Množí se jako viry geometrickou řadou a ničí vše zdravé a životaschopné. Dokud člověk nepadne na kolena a nevzdá se poslední naděje na jakoukoliv vlastní myšlenku a nestane se z něj šedivá postava s razítkem a tvrdým výrazem ve tváři. Předtím ale, než ve vás ten moloch zabije vše lidské, je nutné vyplnit formulář na smrt a vaše policejní duše je povinna zemřít přesně dle závazného pokynu.

Skarabové bez soucitu
Jako dotěrný hmyz se po těle policejního sboru rozlézají stovky demotivátorů, kterým se říká pracovníci vnitřní kontroly. S železnou důsledností kontrolují vše. Lesk obuvi, správnost všech zkratek zbytečných písemností i dostatečně nízkou úroveň iniciativy. S přepisovou škálou špatných nálad vám utáhnou vázanku jako oprátku na krku a do úst nacpou roubík naučených frází ze závazných pokynů. Kdo se pak ještě klečíc nedusí na zemi, toho jako koňmi pro výstrahu vláčejí mezi kázeňskými tresty, dokud v něm nezhasne jediná jiskřička entuziasmu. Teprve pak je jejich dílo hotovo. Další beztvarý kus hmoty je uplácán z lidské bytosti.

Oni jsou Faraoni
Poseti zlatými hvězdami sedí na svých polstrovaných trůnech. Neobtěžují se pohlédnout dolů na tu znavenou masu, která nese na ramenou jejich piedestaly. Jen práskají bičem nad armádou otroků, na jejichž životech jim nikterak nezáleží. Vždyť proč se ptát těch umouněnců, co svými škrpály zametají ulice pod nimi, proč se tváří tak unaveně. Na bolavá záda a unavenou duši platí bič. Tito mágové byrokracie mají lektvar na všechny nemoci šedomodrých mas. Na beznaděj, na ideje, na únavu, i na planoucí policejní duši mají lék. Lejstro a razítko, to vyléčí všechny neduhy jejich světa.

Tunel bez světla
Šílený svět, že ano. Škoda, že není výplodem blouznivce v horečkách. V takovém světě žiji s ostatním vězni, jež se nechali nachytat sedmilháři a dali jim všanc celou svoji duši. Ne, neblouzním, volám o pomoc. O pomoc pro mě a pro mé bratry v modrém. Prosím, vy, lidé této země, osvoboďte nás, své ochránce, uvězněné do klece z papíru a kancelářských sponek! Osvoboďte nás, abychom za vás mohli umírat hrdi a plni ideálů.

paperwork