Každý z 292 příslušníků 8. jednotky PRT, kteří plní úkoly v Lógaru, si zaslouží naši pozornost a uznání. Mezi ně patří také rotný Michal N.
V roce 2005 nastoupil ke 102. průzkumnému praporu do Prostějova. Před výjezdem do zahraniční mise v roce 2007 absolvoval kurz CLS (Combat Life Saver) v Hradci Králové. Do té doby měl minimální zkušenosti s bojovou medicínou a ani netušil, že s ní spojí dalších několik let v armádě. Jeho zájem ještě více prohloubil kolega praporčík Jaroslav D., se kterým sloužil v roce 2008 v Lógaru. Po návratu z mise odjel rotný Michal N. do USA, kde absolvoval sérii zdravotnických kurzů zaměřených na bojovou medicínu.
Michal N. mi během rozhovoru na základně Shank popisuje své devatenáctiměsíční studium v Americe: „První ze série na sebe navazujících kurzů Health Care Specialist Course – základní zdravotnický kurz nezdravotnických odborností americké armády – byl podobným ekvivalentem českých CLS. Během čtyř měsíců jsem si osvojil základy civilní a taktické medicíny a zdokonalil se v jazyce, což bylo potřeba pro zvládnutí dalších, mnohem náročnějších bloků. Special Operations Combat Medic Course, další z kurzů, znamenal osvojit si fyziologii lidského těla od fungování samostatných buněk až po celý organismus. Na závěr tohoto cyklu jsem musel splnit takzvaný PIN test. Lektoři označili jakýkoliv bod na preparátu lidského těla, kosti, srdce nebo svaly. Těch bodů bylo sto. Měl jsem za úkol popsat každý útvar a jeho funkce.“
[poll id=“33″]
A pokračuje v líčení svých zkušeností: „V dalším bloku jsme se věnovali patofyziologii traumatu, to znamená, co se s tělem děje a jak prochází stadiem šoku. Učili jsme se základy chirurgické intervence, zajištění dýchacích cest, hrudní drenáž při poranění hrudníku a preparace žíly. Priority při záchraně života jsou zastavit masivní krvácení, zajistit dýchací cestu a dýchání. Pokud se to nepodaří, člověk umírá.“
Nejzajímavější sekvencí byla pro Michala bojová medicína propojená s vojenskou taktikou. Vojáci čtyřčlenných týmů se střídali na pozicích mediků. Namaskovaný student simuloval zranění vojáka v poli. Primárně museli vojáci zhodnotit situaci, provést ošetření v taktickém prostředí, přepravit raněného na obvaziště a zabezpečit následnou péči včetně podávání antibiotik a pozorování. Cílem výcviku bylo udržet zraněného při životě až po dobu 72 hodin v polních podmínkách mimo civilizaci bez možnosti evakuace.
Další úrovní studia byl blok s názvem Combat Trauma Management. „Bylo to vražedné, na všechno byl časový limit. Instruktoři nasimulovali prakticky jakékoliv válečné zranění – amputace končetin, krvácení z ústní dutiny, poranění plic či břišní dutiny. Na primární zhodnocení stavu a ošetření jsme dostali 10 minut, 60 vteřin na intubaci,“ vysvětluje vzájemné propojení jednotlivých studijních celků Michal.
Při studiu absolvoval Michal odborné stáže v civilních traumacentrech, vojenských nemocnicích a u hasičské záchranné služby. Prováděl prvotní ošetření pacientů, asistoval při operaci mozku, porodu dítěte a dvě děti sám odrodil.
Vyvrcholením studia v USA byl šestiměsíční Special Forces Medical Sergeant Course. Závěrečné testy z laboratorních vyšetření a klinické medicíny otevřely rotnému Michalovi N. další pomyslné dveře k poslednímu studijnímu bloku – chirurgie, anesteziologie a ošetřovatelství. „V tomto bloku jsem podobně jako studenti lékařství komplexně řešili simulovanou péči o zraněného pacienta. Diagnóza zněla v našem případě – střelné poranění. Prošli jsme problematiku anestézie, operace i pooperační péče. Nespal jsem třeba 36 hodin. Musel jsem zvolit léčebný plán, navrhnout léky proti bolesti, řešit dohled, možné pooperační komplikace i vedení zdravotnické dokumentace,“ vysvětluje principy závěrečné zkoušky Michal. Při ní vojáci simulovali nemocniční péči od prvotního ošetření až po následnou léčbu a uzdravení. Ze 76 studentů patřil Michal spolu se dvěma americkými kolegy mezi ty, kteří jako jediní zdravotnické kurzy dokončili, aniž by opakovali zkoušky v jednotlivých blocích. Dnes je tak jediným příslušníkem AČR, který úspěšně Special Forces Medical Sergeant Course absolvoval.
Generální ředitel VS ČR vyznamenal dvojici dozorců, která na Pankráci zabránila vraždě
Rotný Michal N. se s příslušníky 8. jednotky PRT účastní také výjezdů RCP (Route Clearance Patrol). Díky svým zkušenostem a praxi, si jej vojáci žádají na složitější patroly, v nichž je vyšší bezpečnostní riziko. Dále působí jako člen týmu v americkém zdravotnickém zařízení na úrovni ROLE II a jako medik letecké záchranné služby MEDEVAC, která ze základny Shank pokrývá celou provincii Lógar.
Během jednoho z výjezdů RCP zachránil spolu se třemi českými CLS život americkému vojákovi, který šlápl na nástražné výbušné zařízení obsahující 10 kilogramů podomácku vyrobené výbušniny.
Michal popisuje událost: „Seděl jsem ve vozidle a ucítil jsem výbuch ve vzdálenosti asi 30 metrů od nás. Viděl jsem díru, planinu a člověka v cárech maskáčů v příkopu necelých 7 metrů od místa výbuchu. Doběhl jsem k němu, vytáhl jsem ho na silnici, protože jsem ho nechtěl ošetřovat v nebezpečném prostoru. Tlakem výbuchu přišel voják o veškerou svoji balistickou ochranu, měl amputované obě dolní končetiny, částečně pravou ruku, roztržený svěrač, zlomenou pánev, ale byl při vědomí a komunikoval. Okamžitě jsem škrtidly začal stavět masivní končetinové krvácení. Do hrudní kosti jsem zajistil intraoseální přístup a podal léky proti bolesti. Kolegové CLS byli skvělí, pomáhali, předávali mi informace, takže jsem měl přehled o celkové situaci a stavu pacienta. Položili jej na nosítka a zabalili do fólie. Ve čtrnácté minutě po incidentu přistával vrtulník MEDEVAC. Od svých amerických kolegů jsem se dozvěděl, že ruku mu museli amputovat v nemocnici v Baghramu a následující den jej převezli na základnu do Německa.“
Dubňanští policisté zachránili pomocí AED další lidský život
V USA má Michal díky získanému vzdělání a certifikacím status medika. Na americkém území má například platné certifikáty, které jej opravňují vykonávat pokročilou kardiovaskulární péči, provádět krevní náhrady a řešit život ohrožující stavy v nemocničním i mimo nemocniční prostředí.
Na závěr našeho setkání Michal říká: „Jakmile dělám svou práci, někdo tady v Lógaru je v úzkých. Dělat mou práci znamená zachraňovat životy zraněných vojáků koaličních jednotek, příslušníků afghánských bezpečnostních složek a civilistů, dělat takzvanou válečnou medicínu.“
Po návratu z Afghánistánu by Michal rád zahájil studium oboru – zdravotnický záchranář, aby získal vzdělání platné i v České republice a mohl tak plně využít své vědomosti. V létě 2012 jej čeká obnova licencí amerických kurzů a v roce 2013 se bude připravovat s dalšími příslušníky 102. průzkumného praporu do zahraniční operace OMLT v provincii Wardak.
Foto: AČR
