Strážník Městské policie Praha Petr Reif navštívil již třikrát Los Angeles s jediným záměrem – strávit několik dní u tamní policie, tedy u LAPD.
Na počátku je nutno uvést na pravou míru, jak vlastně LAPD funguje. Oficiálně se jedná o městskou policii, placenou z městské kasy. V reálu však vykonává obdobnou práci, jako naše Policie ČR. Má vlastní zásahovou jednotku (SWAT), vlastní leteckou službu s několika vrtulníky (obvykle jich nad městem létá cca 6). Má jednotku na motocyklech apod.
Petr při své „službě“ u LAPD pozoroval rozdíly mezi tamní a naší policií. My se je pokusíme prezentovat ve stručném článku.
Podezření na NVS (nástražný výbušný systém)
– často se u nás stává, že policisté společně s hasiči, pyrotechniky a záchranáři vyjíždí k podezřelým krabičkám, předmětům a podobně. Nejinak je tomu dle Petra v Los Angeles. „Když jsme měli ohlášenou podezřelou krabici u nádraží, vyjely tam hlídky a čekalo se na jejich informace. K výjezdu byly připraveny složky IZS a na místo mířil pyrotechnik. První hlídka, která dorazila na místo, krabici jen letmo prohlédla, aniž by s ní nějak manipulovala. Policisté zjistili, že je krabice prázdná a opatření ještě před příjezdem pyrotechnika odvolali. Pokud by ale byla krabice zavřená, postupovali by naprosto stejně, jako se postupuje u nás. Tedy tak, že by bednu prozkoumal pyrotechnik,“ uvedl Petr.
Zákrok za využití většího množství hlídek
Stejně jako je v Praze zavedena funkce „Velitel policie“, kterou zastává kontrolní, případně vedoucí pracovník z PMJ Praha, jenž působí na místech událostí jako velící osoba za policejní složku, má své velitele i LAPD. „Jsou tam rozděleni po okrscích, k větším případům jezdí vždy velitel toho okrsku. Když bylo podezření na ozbrojenou osobu v domě, velel právě tento velitel. U sebe měl tabulku, na které měl namalováno schéma objektu. Okolo něj měl nakresleny a popsány hlídky, včetně toho, kdo a jakou funkci v daném místě má. Po zásahu nastala pro mě nevídaná zajímavost. Velitel si k sobě svolal všechny zasahující hlídky. „Sedli jsme si a velitel se všech zeptal, jaký mají názor na zvolený postup. Každý se mohl vyjádřit, co by příště udělal jinak, nebo co se mu naopak líbilo. Oni se při reálných akcích vlastně cvičí a zdokonalují. Pojímají to jako jistou formu tréninku.
Petr Reif: Strážník, který opakovaně navštívil policisty v Los Angeles
Dopravní policista nepotřebuje k radaru foťák
Při své službě u dálniční policie Petr narazil na několik ožehavých témat. Jedním z nich bylo měření maximální povolené rychlosti, ke kterému využívá tamní policie pistolové radary. „Polda z dálničního mi vysvětlil, že nepotřebuje žádný foťák, aby dotyčného řidiče i s autem vyfotil. Polda ho zastaví, řekne, že jel rychle a tak to prostě je. Lidi si v drtivé většině případů nedovolí oponovat. Řekl to policajt a tak je to prostě pravda. Pokud někdo nesouhlasí a například nespolupracuje, dostane pouta a je převezen policejním vozem na služebnu. Následně jde celá věc do správního řízení, kde dají úředníci vždy zapravdu policistovi. Přestupce pak musí uhradit nejen pokutu, ale také náklady na správní řízení.
Nekompromisní řešení lidí, kteří vyhazují cokoliv z oken
Jeden z případů, ve kterých jsou tamní poldové nekompromisní, je vyházování jakýchkoliv předmětů z oken auta. Byť jsou od toho odpadkové koše, či popelníky, je u nás prakticky zvykem, že kuřáci vyhodí nedopalek cigarety z okénka za jízdy a poklidně jedou dále. Stává se, že lidé vyhodí z okénka třeba ohryzek od jablka, který se v přírodě rozloží. V Los Angeles a jeho okolí vás ale takovéto odhození čehokoliv z okna přijde velmi draho. „Dálničáři za to dávají pokuty 1000 dolarů. Nelítostně, bez možnosti to jakkoliv okecat. Vysvětlují to tím, že je v okolí dálnic vyprahlá zem a například odhozený nedopalek má za následek rozsáhlý požár, který pak přidělává práci hasičům. Řekl jsem jim, že to chápu. Co ale třeba takový ohryzek od jablka? Odpověděli, že v žádném případě. Z oken aut se prostě nic nehází. Když jsem se o tuhle zkušenost podělil u jiné jednotky s tím, že jsou na dálničním magoři, řekli mi, že to je v pohodě. Oni prý za tohle dávají dokonce 1300 (smích).“
Psovodi – hlídková činnost a výzbroj
Ačkoliv bylo v ČR zvykem, že na „hlídkové“ jezdili psovodi ve dvou, v dnešní době již ve většině případů jezdí psovodi sami. Tedy ve složení jeden psovod a jeden služební pes. Nejinak je tomu v Los Angeles. Psovodi z jednotky K9 jezdí po jednom a s jedním služebním psem. Ve městě je jich v terénu hned několik. Rozdíl je ale ve výzbroji. Zatímco naši psovodi mají k dispozici klasicky krátkou střelnou zbraň, v Los Angeles mají psovodi ve voze dlouhé střelné zbraně (zpravidla M4). Při zákrocích pak jdou, například do budov, jak se psem, tak se zbraní.
Rychlost jízdy k zásahům a zákrokům
„Udivilo mě, že i se zapnutými majáky jsme jeli k případu velmi pomalu. Řidič mi to ale vysvětlil jednoduše. „Takřka nikdo z řidičů nás neposlouchá a prakticky ani nevnímá. Každej tady má v uších empétrojku a poslouchá muziku,“ řekl mi. Už prý měli řadu dopravních nehod, často i tragických, protože je lidi přehlédli a nabourali. A tak se nikam příliš neženou.
Špatné parkování a odtahy aut
„Špatné parkování tam policie vůbec neřeší. Město na to má vlastní pracovníky, kteří se tím zabývají. Policisté se s tím nezdržují. Stejně tak neřeší odtahy aut.“
Tísňová linka? Společná pro všechny složky
Jak je v USA dobře známo, nemá rozděleny tísňové linky tak, jako to máme my. V USA funguje tísňová linka 911. „Je to obrovská hala plná počítačů. Naše operační střediska jsou proti tomu dětské pokojíčky. V rohu mají zkušebnu, kde se dá práce operátora „vyzkoušet nanečisto“. Neustále tam někdo volá. Většinou to jsou domácí neshody a podobné hádky. Občas přijde z okrajových částí města oznámení o střelbě. Operátoři se tam nezastaví.“
Oddělený prostor pro policisty a převážené pachatele
Služební vozy LAPD mají klecí oddělené prostory pro policisty a pro převážené osoby, zpravidla pachatele. „Je to odděleno klecí, aby se převážená osoba nedostala k řidiči, či ke druhému policistovi. Sedačky jsou plastové, aby se daly lépe udržovat. Když mě odváželi v civilu, tak jsem tam taky seděl, není to moc příjemný pocit,“ popsal Petr.
Zásahová jednotka
LAPD má vlastní zásahové týmy – SWAT. Příliš se od našich zásahových jednotek neliší. Balistická ochrana, dlouhé zbraně, štít, beranidlo. „Zásahové družstvo jezdí klasicky v takové své dodávce. Pak s nimi jezdí ještě ten velký známý černý truck. V tom ale klasičtí policisté ze SWATu nejezdí. Tohle auto je určeno výhradně pro spojaře a pro velitele zásahu. Na místo zásahu s ním ale jede pouze řidič, ostatní se dopravují dalšími vozy.“
A v neposlední řadě – Donuty a kafe 🙂
Poslední z dotazů směrem k Petrovi nemohl směřovat jinam, než k donatům a policejní kávě. „No to víš, že jsem to zkusil. Dal jsem si donut a kafe, jako správnej polda. Ale musím říct, že mají donuty pěkně hnusný. Strašně přeslazený. Nakonec to nebyla moje každodenní strava. Spíše jsme jezdili k číňanům, nebo do Burger Kingu,“ dodal na závěr Petr Reif.
Foto: archiv Petra R.
