Před rokem, 28. dubna, jmenovala tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková generálního ředitele VS ČR Pavla Ondráška. Po roce působení ve funkci jsme se ho zeptali, co se mu za těchto 12 měsíců podařilo dosáhnout a jak se vězeňská služba za tu dobu změnila?
Za nejdůležitější považuji, že se nám podařilo připravit východiska dlouhodobé koncepce vězeňství a následně tento dokument rozpracovat do fáze, že by během několika týdnů měl být hotov a předložen vládě ke schválení.
Proč je koncepce vězeňství tak důležitá?
České vězeňství již řadu let nikam nesměřuje. Dalo by se říci, že pouze přešlapuje na místě. Samozřejmě plníme zákonem předepsané povinnosti a úkoly, ale bez nějakého perspektivního vývoje. Právě přijetí takového koncepčního materiálu, a především pak postupné naplňování jeho jednotlivých principů a konkrétních úkolů, může vězeňství v naší zemi dovést na úroveň srovnatelnou s vyspělými evropskými zeměmi.
Co považujte v koncepci za nejdůležitější?
Je to nepochybně změna zacházení s vězněnými osobami směrem k mnohem modernějším metodám a postupům. To významně přispěje k efektivnější reintegraci propuštěných vězňů, k jejich úspěšnějšímu návratu do civilního života. Od toho si slibujeme zejména snížení rizika potenciální recidivy kriminálního chování těchto osob. S tím souvisí opatření, o které již řadu let usilujeme, a sice výraznější podíl vězeňské služby na rozhodování o zařazení odsouzených do typů věznic, respektive celková změna pojetí vnější diferenciace směrem ke snížení počtu typů věznic, a to nejprve na dva a později na typ jediný. V něm by pak Vězeňská služba ČR měla plnou kompetenci za umisťování odsouzených do kvalitativně odlišených typů věznic.
Kdy se začne koncepce vězeňství realizovat?
V podstatě se již postupně uskutečňuje. Například reorganizaci řízení vězeňské služby včetně restrukturalizace generálního ředitelství jsme již zahájili v loňském roce. Od mého nástupu do funkce se podařilo snížit počet zaměstnanců generálního ředitelství zhruba o dvacet tabulkových míst. To znamená úsporu prostředků státního rozpočtu v mzdových nákladech ve výši přibližně 12 milionů korun ročně. Tím jsme ale neskončili a proces redukce tabulkových míst na generálním ředitelství dále pokračuje.
Čím byla restrukturalizace generálního ředitelství vynucena?
Chtěl jsem, abychom otevřeně přiznali reálné počty pracovníků generálního ředitelství. V minulosti byly tyto stavy opticky snižovány tím, že část tabulkových míst byla vedena pod jinými organizačními jednotkami. Přitom to ale byly pozice, které vykonávaly činnosti přímo pro generální ředitelství. Typickým příkladem bylo oddělení správy majetku vedené pod Vazební věznicí Praha – Pankrác. Celkem bylo takto vykazováno o 66 tabulkových míst méně, než činila skutečnost. I to jsme chtěli touto reorganizací narovnat. Kromě toho jsme také zredukovali různé umělé řídící mezičlánky, kdy například jeden vedoucí zaměstnanec řídil pouze jednoho svého podřízeného.
Velmi diskutovanou změnou v organizační struktuře generálního ředitelství bylo zrušení právního odboru. Proč jste tak rozhodl?
Od mého nástupu do funkce bylo mým hlavním cílem ušetřit veřejné výdaje z rozpočtu vězeňské služby. V případě zrušení právního odboru to byla úspora personálních a mzdových výdajů, a to v řádu miliónů korun ročně. Existence tohoto odboru se ukázala jako neefektivní a nadbytečná. Místa právníků byla totiž kromě tohoto odboru i na mnoha dalších odborech generálního ředitelství, a to způsobovalo mimo jiné kompetenční spory v právních agendách mezi těmito odbory a odborem právním. Před nedávnem jsme proto uzavřeli memorandum o spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který převezme podstatnou část naší právní agendy sporů. Pro vězeňskou službu to znamená jednak úsporu prostředků, které by musela vynaložit na financování vlastních právníků – specialistů nebo na pořízení externí právní firmy. Díky tomu se také může více zaměřit na činnosti a úkoly, které jí ze zákona náleží, tedy výkon samotného vězeňství.
[poll id=“15″]
Jak to je s externími právními službami?
Služby komerčních právníků jsou další oblastí, kterou jsme zásadně omezili, neboť i zde usilujeme o maximální úsporu veřejných prostředků. Jen za externí právní služby vyplatilo v letech 2011 až 2014 bývalé vedení vězeňské služby více než šest milionů korun. Právě převedení části sporných agend na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ČR do konce prvního pololetí 2015 bude znamenat ukončení spolupráce s externími právními firmami. V budoucnu by vězeňská služba měla využívat služeb komerčních právníků jen výjimečně při zadávání velkých veřejných zakázek. Celková úspora v oblasti právních agend tak v současnosti činí více než 6,5 milionu Kč ročně a po ukončení externích právních služeb více než sedm milionů Kč ročně.
S častou kritikou medií se v uplynulé době setkávaly veřejné zakázky. Změnili jste nějak systém zadávání veřejných zakázek, abyste se napříště mediálním spekulacím co nejvíce vyhnuli?
Na zprůhlednění i zpřehlednění veřejných zakázek jsme se hodně soustředili. Na základě různých kontrolních zjištění a doporučení byly veřejné zakázky přesunuty velkou měrou z různých odborů na odbor logistiky, který je bude zajišťovat centrálně. Logistika je samozřejmě jednou z nejnákladnějších kapitol v rozpočtu celé vězeňské služby, ale i zde se nám, myslím, podařilo dosáhnout velkých úspor. Je to například výrazné snížení počtu střelných zbraní, které má vězeňská služba k dispozici. V minulosti jsme měli skutečně obrovské množství zbraní, kolem dvaceti tisíc kusů, a tento počet hodláme snížit asi na jednu třetinu. Zbraně, které bude mít vězeňská služba k dispozici, ale musejí být moderní, spolehlivé a musejí odpovídat našim potřebám a požadavkům. Také se konečně podařilo se odblokovat nákup radiostanic, který byl pozastaven Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, takže můžeme začít s obměnou zastaralých radiostanic a konečně tak vyřešit tento latentní bezpečnostní problém. Připravujeme také koncepční projekt obměny a revitalizace zabezpečovacích systémů, který je v mnoha věznicích zastaralý či zcela nevyhovující.
Dotknou se nějaké chystané změny také příslušníků vězeňské služby?
Samozřejmě. Rádi bychom pokračovali ve snaze o srovnání úrovně platů ve vězeňské službě s ostatními ozbrojenými sbory. Kromě toho se naši příslušníci mohou těšit na nové vzory uniforem, které budou modernější a pohodlnější. Budou ale zaváděny postupně, po spotřebování stávajících zásob. Nemělo by se už stávat, že některé velikosti uniforem nebudou k sehnání, zatímco jiných bude přebytek. Systém by měl nyní být nastaven tak, aby se objednávaly pouze ty velikosti, o které je skutečně zájem.
V oblasti bezpečnosti připravujete například nový systém organizování bezpečnostních eskort. Čím byla tato změna vynucena a jak by se měla lišit od té stávající?
Dnes má vlastně každá nebo skoro každá věznice a vazební věznice vlastní eskortní a zásahovou jednotku. To bychom chtěli v brzké budoucnosti změnit. Zásahových skupin bude méně a budou soustředěny v regionech, ve kterých budou bezpečnostní skupiny zajišťovat eskorty zvlášť nebezpečných vězňů. Toto opatření bylo do jisté místy vynuceno rostoucím počtům problematických vězňů a také snahou ušetřit prostředky, protože vystrojení, vyzbrojení a výcvik těchto jednotek je velmi nákladný. Pokud bude těchto skupin méně, mohou se soustavně připravovat také na řešení krizových situací v podobě hromadných vystoupení vězněných osob.
S tím souvisí změna v pojetí výcviku a vzdělávání pracovníků vězeňské služby…
Ano. Vězeňská služba nemá v současnosti vyhovující výcvikové středisko či výcvikové středisko pro služební kynologii. Výcvik si většinou zajišťují věznice samostatně, případně ho u nově přijímaného personálu organizuje Akademie Vězeňské služby ČR ve Stráži pod Ralskem. Velmi často si vězeňská služba musí pronajímat komerční střelnice či využívat pronájmu cvičišť jiných ozbrojených sborů. Proto bychom chtěli vybudovat speciální výcvikové středisko vězeňské služby v rozsáhlém areálu Věznice Rapotice, tak jak to předpokládá i vznikající koncepce resortu.
Pokud jde o vzdělávání personálu, před časem jsme uzavřeli memorandum o spolupráci s Policejní akademií ČR, jehož výsledkem bude vytvoření akreditovaného studijního oboru s pracovním názvem bezpečnostní management – vězeňství, určený především pro pracovníky ve vězeňství. Cílem je zejména naplnit ustanovení zákona 361/2003 Sb., O služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů tak, aby jednotlivá místa managementu měla předepsané konkrétně zaměřené vzdělání, které bude odpovídat potřebám Vězeňské služby ČR. To umožní vznik kariérního řádu a vytváření kvalitně připravených personálních rezerv pro obsazování řídících funkcí.
Co nového jste zavedli pro vězněné osoby?
Změnili jsme například systém poskytování základních věcí osobní potřeby odsouzeným. Předchozí způsob spočíval v tom, že se odsouzeným přiděloval standardizovaný balíček s konkrétními věcmi, zejména hygienickými potřebami, bez ohledu na to, zda jednotlivé položky balíčku potřebovali nebo ne. Stávalo se, že odsouzení pak hromadili různé věci, které jim k ničemu nebyly. Samozřejmě, že to bylo plýtvání. Proto jsme zavedli systém, který odsouzeným umožní nákup věcí základní osobní potřeby formou poukázky k jejich nákupu. Odsouzení si mohou pořizovat jen to, co skutečně potřebují.
Na závěr bych řekl, že to jsou jen některá opatření a projekty, která se chystáme zavést. Mým cílem je vést vězeňskou službu směrem k větší transparentnosti hospodaření a k moderním formám řízení. To si myslím, že se v loňském roce podařilo a budu v tom rozhodně pokračovat i nadále.
Foto: VS ČR
