logo

Hasiči ze dvou krajů cvičili s armádním vrtulníkem na Zadově záchranu lidí z nepřístupného terénu

jhc msk olk zlk jhm pak khk vys lbk jhc ulk kvk plk pha stc

Ve čtvrtek 24. ledna vojenský vrtulník W-3A Sokol s trupovým číslem 0711 zasahoval v okolí lyžařského areálu Zadov. Zachraňoval osoby z nepřístupného terénu. Naštěstí šlo jen o cvičení personálu kbelské 243. vrtulníkové letky a hasičů – leteckých specialistů z Hasičského záchranného sboru Plzeňského a Jihočeského kraje.

Kbelští profesionálové a hasiči-letečtí záchranáři z Plzně společně cvičí už několik let. Trénují vyhledání osob v nepřístupném terénu a po jejich lokalizaci vyzvednutí pomocí palubního jeřábu vrtulníku nebo použitím slaňovacích a podvěsových lan. Poté zajišťují transport osob na shromaždiště, při reálném zásahu přímo do nemocnice. Cvičící získávají cenné zkušenosti, které mohou mít zásadní význam při záchraně lidského života, kdy jde zejména o koordinaci a čas. Každý ostrý zásah totiž vyžaduje zažité návyky nejen v pilotáži, ale i v koordinaci činnosti záchranářů.

Co let, to originál
„Každá hodina součinnostního cvičení je cenná. Co let, to originál. Jde nejen o přesné visení nad místem vyzvednutí, ale i o souhru v činnosti všech profesionálů na palubě a v terénu. Každá byť sebemenší maličkost může mít klíčový význam při záchraně lidského života, kdy jde o čas a efektivitu zásahu. Dlouhodobá praxe je poměrně dobrým základem, ale abyste si udrželi potřebnou kvalifikaci, je třeba neustále drilovat postupy,“ řekl zástupce velitele 243. vrtulníkové letky a kapitán vrtulníku W-3A Sokol major Marek Bohuněk.

Čtvrteční výcvik byl přínosem pro všechny zúčastněné složky IZS – hasiče z Jihočeského a Plzeňského kraje, příslušníky AČR i Horskou službu ČR, která pomáhala se zabezpečením výcviku. Právě hasiči jsou tou složkou Integrovaného záchranného systému, která na místě zásahu „komunikuje“ s posádkou vrtulníku a velmi přispívají k rychlé záchraně pacienta. Hasič – letecký specialista musí ovládat komunikaci rádiem, musí navést vrtulník na přistání signály pomocí rukou. Kromě toho musí umět vybrat vhodnou plochu na přistání a v neposlední řadě musí znát pravidla chování sebe i zachraňovaného.

Musí vyhodnotit rozměry plochy
Záchranář (hasič-letecký specialista) by měl umět vyhodnotit a mít dostatečnou znalost rozměrů plochy, kam může vrtulník přistát, a musí vědět, zda je to místo vhodné k přistání vrtulníku. „Je dobré, když dokáže ze země vyhodnotit rozměry plochy, což je pro nás ve dne dvacet na pětadvacet metrů. Samozřejmě, že je to potom na kapitánovi, zda dané místo k přistání využije, ale při reálném zásahu, kdy jde o čas, může zástupce leteckých hasičů, případně horské služby, právě touto znalostí zákrok a následnou přepravu do lékařského zařízení velice urychlit,“ dodal major Bohuněk.

„Nastavená pravidla zásahů letecké záchranné služby přináší lepší výsledky při zajišťování dostupnosti neodkladné zdravotnické péče. Letečtí záchranáři jsou nasazováni také při dalších operacích v jinak nedostupných terénech, například na vodě, ve skalách, ve stržích a průrvách, na horách, stožárech a výškových budovách. Prostě všude tam, kam se jiná technika kromě vrtulníkové nedostane,“ shrnul letecký examinátor hasičského záchranného sboru Karel Hůla.

Armáda, jako součást IZS, zabezpečuje dvě stanoviště Letecké záchranné služby. S volacím znakem Kryštof 007 z letiště v Plzni-Líních se jedná o pokrytí Plzeňského a Karlovarského kraje a s volacím znakem Kryštof 013 z letiště Bechyně se jedná o Jihočeský kraj.

kpt. Mgr. Zuzana Špačková, Armáda ČR