Odpad na skládce v Činově na Karlovarsku hořel na ploše zhruba 100 krát 100 metrů. V místě požáru byl odpad navršený do asi třicetimetrové výšky a stále prohoříval ve spodních vrstvách.
Hasičům se tak dařilo likvidovat plamenné hoření na povrchu, pod povrchem ale stále zůstávaly vysoké teploty a požár se tak stále znovu rozhoříval. Bylo tak nutné vrstvy odpadu rozhrabat s použitím bagrů, které zajistil provozovatel skládky, a na místo byla povolána také technika ze záchranného útvaru hasičů v Jihlavě.
Ze záchranného útvaru ve Zbirohu pak přijela nákladní auta, která pomáhala navážet štěrk na zamezení šíření požáru u rozhrabaného odpadu. V průběhu zásahu pak byla zvolena i další taktika a to vyhloubení několika vrtů ve vrstvách skládky, do kterých byla aplikováno speciální hasivo, konkrétně suchá pěna. Tu přivezli hasiči ze středočeského kraje ve speciálním kombinovaném hasicím kontejneru.
Téměř celou dobu hašení bylo nutné používat dýchací techniku, navíc pro zasahující hasiče bylo velmi náročné pohybovat se v hromadách odpadu. Po šesti dnech dokončuje provozovatel skládky zavezení místa požáru zeminou, hasiči provádí neustálý průzkum termokamerami, ve středu v podvečerních hodinách by tak mohlo dojít k předání místa zásahu provozovateli.
U požáru zasahovali také hasiči z chemické laboratoře v Třemošné, kteří měřili míru koncentrací škodlivých látek v ovzduší a to jak přímo u místa zásahu, tak i v okolních obcích. Nezaznamenali zvýšenou míru, s měřením koncentrace plynu uhelnatého pak pokračovali po celou dobu hašení s použitím běžné hasičské detekce i zásahoví hasiči. Podle vyšetřovatele požárů je příčinou samovznícení a událost je bez škody. Na místě zásahu se vystřídalo během šesti dnů jedenáct jednotek hasičů z Karlovarského kraje a přivolaní specialisté z Plzeňského a Středočeského kraje a z Vysočiny.
Foto: HZS KVK
