Nejčastějšími příčinami vzrůstající agresivity pacientů jsou alkohol a drogy. Většina zranění záchranářů nejsou vážná a obejdou se bez odborného ošetření a trvalých následků.
Posádky ve velké většině případů zvládnou agresivního pacienta samy a věc dál nehlásí. Hlášené případy tak jsou za rok v řádech jednotek. Vloni středočeští záchranáři zaznamenali 4 hlášená napadení. Agresivita ošetřovaných ale vzrůstá, nicméně mnohdy nedojde až k fyzickému napadení – pacient si vystačí s nevybíravým slovníkem a třeba pliváním.
Náraz osobního vozu do stromu na Benešovsku nepřežil řidič, vrtulníky LZS transportovaly do nemocnice dvě děti
V ohrožení se ale nemusí cítit záchranáři jen od pacientů. Takový příjezd ke zraněné osobě v hospodě a její ošetření, kdy parta podnapilých kamarádů vyhodnotí, že ošetření kumpána není dle jejich rozostřeného měřítka dost rychlé či dost odborné, a začnou frajersky záchranáře „povzbuzovat k výkonu“, nebude to, co by záchranář vyhledával.
Své si často ale zažijí i operátoři tísňové linky 155, kteří od volajících také dostávají svůj díl. Někdy se dá takové chování omluvit, neboť ne každý zvládne krizovou situaci, kdy se například zraní člen jeho rodiny, ale daleko víc invektiv si do sluchátka operátoři vyslechnou od lidí (kupodivu dospělých), kteří volají a blokují linku 155 jen z důvodu jakéhosi ventilu, kdy ze sebe vysypou nepřeberné množství vulgarismů a zavěsí.
Nehody na D5: Řidič slovenského kamionu je stále v kómatu, řidička osobního vozu je v kritickém stavu
Když dojde na přímý útok v terénu, mezi nejčastějšími způsoby fyzického útoku jsou pěstní ataky, kopání a kousání. Každým hlášeným napadením záchranářů se zabývá policie, útočníci obvykle dostanou pokutu, někdy podmínečný trest.
Změnit status záchranářů na veřejného činitele, tedy status, jaký mají policisté a hasiči, by asi v terénu přímo nepomohlo. Větší účinek by mohlo mít případné zavedení vyšších trestů pro agresory. Pokud má agresivní pacient několik promile v krvi, je mu jedno, kdo je nebo není veřejný činitel. Určitě by to nesnížilo samotný počet útoků, ale bylo by to velmi užitečné pro samotnou ochranu záchranářů v zákoně.
Řidič policejního vozu naboural při honičce ve Slaném do sloupu, dva policisté skončili v nemocnici
Posledním hlášeným napadením je případ z 15. září na Benešovsku, kdy byla operačnímu středisku tísňové linky 155 hlášena vrávorající opilá žena, která byla na ulici prý nalezena
svým přítelem. Posádka po příjezdu ženu podrobně vyšetřila a vyhodnotila, že žena kromě podnapilosti nejeví známky žádného úrazu, či jiné zdravotní komplikace.
Posádka muži sdělila, že kontaktuje policii, neboť potřebuje dechovou zkoušku, ale že je velmi pravděpodobné, že žena zůstane v jeho péči, protože jí nic není a potřebuje jen vystřízlivět. V ten okamžik se muž znepříčetnil, do ženy hrubě strčil, až narazila hlavou do vitríny a sesunula se k zemi. Muž k záchranáři jen suše prohodil: „Teď je zraněná, tak ji odvez!!!“ Záchranář už jen v šoku vykřikl: „Co to děláte?!“ Nejprve muž začal do obou záchranářů strkat, pak jednoho udeřil do obličeje. Zatímco se jednomu ze záchranářů podařilo držet útočníka stranou, druhý kontaktoval policii, která se poté o muže postarala. Žena po pádu utrpěla poranění v obličeji a po nezbytném ošetření na místě byla přepravena do benešovské nemocnice na oddělení chirurgie.
