logo

(Ne)obyčejní lidé u IZS – MUDr. Tomáš Hlaváček

stc msk olk zlk jhm pak khk vys lbk jhc ulk kvk plk pha stc

Předkládáme další medailonek o lidech pracujících v IZS Mělník. Je trochu netradiční, trochu jiný než všechny předešlé. Jedná se o osobní zpověď lékaře – záchranáře.

Nyní jsme vybrali kolegu, MUDr. Tomáše Hlaváčka, od mělnických záchranářů. Je mu 30 let, tedy na vlas stejně, jako je zdravotnické záchranné službě v okrese Mělník. Díky jeho mamince MUDr. Daně Hlaváčkové, která byla jedním z lidí, kteří se zasloužili o založení a rozvoj zdravotnických stanovišť na Mělnicku a Středočeském kraji, poznal většinu lidí, kteří posádkami prošli. Od malička trávil hodně času na záchranné službě a všichni ti lidé, kteří nasedali do houkajících aut pro něho byli „tetou“ nebo „strejdou“. Předpokládáme, že tato dětská léta ovlivnila veškerý další sled událostí v jeho životě. Jesle, školka, základka, gymnázium, Lékařská fakulta, začátek jako praktický lékař, kterým je dodnes a hrdě se k tomu hlásí, a pak konečně od 2. srpna 2015 lékař-záchranář, člověk v oranžovém tričku nasedající do žlutých aut s modrým majákem na cestě za nemocným člověkem, na cestě za lidmi co nás potřebují.

A zde je již jeho vyjádření, jeho podrobná životní zpověď a pohled mladého lékaře na práci záchranářů na Mělnicku:

Nemám moto nebo životní krédo. Je jen jedno slovo, kterým se snažím řídit ve všech svých životních postojích, názorech a postupech “POKORA”. Pokora k člověku jako individualitě, pokora ke svým znalostem a schopnostem, pokora ke každému svému spolupracovníkovi, pokora ke zkušenějším, pokora k medicíně, pokora ke každému dalšímu případu. I to je důvod proč bych velice rád na tomto místě přestal psát o sobě a chtěl psát o všech těch úžasných lidech, kteří stejně jako já chodí do práce s tím, že čekají až se někdo z vás dostane do problémů a oni vyjedou s tím, že ze sebe dostanou to nejlepší, aby vám dokázali pomoci, popř. vás uklidnit a poskytnout tu nejadekvátnější možnou péči.

V našich posádkách pracují prvotřídní lékaři z různých oborů – internisti, anesteziologové, chirurgové, praktici a mnozí další. Všichni tito lékaři jsou mými vzory a hlavně lidmi, od kterých se mile rád a s úctou učím. Můžete se setkat s paní doktorkou Danou Hlaváčkovou, člověkem, který stál u zrodu urgentní medicíny v České republice, s nepřeberným množstvím zkušeností nabraným z reálných situací, ale také díky tvorbě trauma plánů a tvorbě zákonů o zdravotnické záchranné službě. Dále paní doktorka Petra Havlíčková, jejíž zkušenosti a znalosti je radost z povzdálí pozorovat či zažít, pan doktor Michal Tomasy (už bych se opakoval o zkušenostech), člověk který i po X letech v terénu je neustále plný vtipu a hlavně nadšení ze své práce. Pan primář Zdeněk Tlustý, člověk stojící si za svými posádkami a člověk prosazující do terénu nové a aktuální znalosti a poznatky, paní doktorka Hana Maříková, která svým lidským přístupem (a samozřejmě opět zkušenostmi) a nadhledem dokáže řešit veškeré situace, paní doktorka Alena Rechová, člověk naprosto dokonale znalý urgentní medicíny a nejnovějších trendů a skvělý člověk.

A to mluvím jen o lékařích. Kdybych měl nyní vyjmenovávat každého člena posádek, se kterými se můžete ve svých těžkých chvílích setkávat, mé psaní by bylo na nespočet stran. Proto bych na tomto místě rád uvedl (byť odpusťte mi mí drazí záchranáři, řidiči nejmenovitě) toto. Záchranáři a řidiči v našich posádkách jsou lidé, od kterých by se kdejaký doktor mohl přiučit. Jsou to lidé, ke kterým mám upřímnou úctu, důvěru, lidé, na které vím, že se můžu spolehnout a lidé, kteří mi do života přinášejí spoustu nových poznatků a názorů, náhledů a zkušeností. Každý z nich je individualitou. Člověkem, který má svůj pohled na svět, který aplikují ke svým znalostem a zkušenostem, díky čemuž jsou schopni ustát jakoukoliv situaci.

Uvědomuji si, že tyto články by měli veřejnosti představit nás pracovníky jako jednotlivce, omlouvám se proto, že svůj příspěvek pojímám jinak. Jsem teprve na začátku veškeré své práce ve zdravotnictví, posléze na záchranné službě a měl jsem proto pocit, že když už jsem první vyzvaný v rámci ZZS mohu svůj příspěvek pojmout jinou cestou. Pohledem člověka, který pozoruje všechny kolem, žije s nimi jejich pracovní životy a pohledem člověka, který, byť pouze krátce, zasahuje aktivně do záchranářského života, tak je v něm už od svého narození.

Záchránářina je neuvěřitelně zajímavé povolání. Zdánlivě neznámí lidé se scházejí na základně, aby spolu prožívali čas mezi výjezdy a poznávali jeden druhého a tím se chtě nechtě stávali velmi blízkými lidmi. Nejen kvůli času strávenému na základně, ale hlavně díky stresujícím, těžkým chvílím stráveným při záchraně životů. Na těchto výjezdech není jeden víc než druhý. Smazávají se tituly, pozice, lékař, záchranář, řidič. Pracujeme jako tým. Jeden zastupuje druhého, druhý je očima třetího, čtvrtý rukama třetího. Nikdo není důležitější než jiný člen zasahujícího týmu.

Pokud bych měl říct něco o sobě, pak pracuji jako praktický lékař v Benátkách nad Jizerou, Předměřicích nad Jizerou, pracuji jako součást týmu na několika celosvětových klinických studiích, pracuji jako lékař Alzheimer centra v Praze, v současnosti jsem začal pracovat jako vyučující na vyšší odborné škole pro záchranáře, ale především a troufnu si to říct jsem záchranář. Jsem součástí „záchranářské rodiny“. Stejně jako v každé jiné rodině, ani u nás samozřejmě nelze říct, že si všichni rozumíme se všemi. Někdo si víc rozumí s tím, jiný s tím. Ale jsme „záchranářskou rodinou“. Proto bych na tomto místě rád napsal jednu věc. Jakýkoliv útok na jednoho z nás, ať už fyzický nebo psychický ve výkonu našeho povolání, je útokem na nás všechny.

Na závěr mého příspěvku bych velmi rád napsal pár slov díků. Díky vám všem, se kterými mám tu čest se potkávat v sanitních vozech, na denní místnosti a na výjezdech. Jsem šťastný, že jsem si splnil svůj dětský sen a můžu s vámi pracovat. Práce s vámi mě naplňuje víc než jsem si před nástupem představoval. Vám všem ostatním můžu říct jen jedinou věc. Samozřejmě všem přeji hlavně pevné zdraví, ale pokud se přeci jen dostanete do situace, kdy nás budete potřebovat, pak naše posádky jsou připraveny 24 hodin denně pomoci a to na té nejlepší úrovni.

IZS Mělník

helicoptershow