Začátek roku bývá u útvarů ve znamení nabírání nových vojáků. Stejně tomu bylo i u 4. brigády rychlého nasazení. Nováčci si budou muset zvyknout na zcela odlišný a daleko tvrdší režim než znali z civilu.
Po přivítání velitelem brigády plukovníkem Romanem Náhončíkem si zhruba sto padesát čerstvých posil vyslechlo, s čím se v civilním životě dosud nesetkalo. „U nás neexistuje slovo neumím, nechce se mi a podobně. Vše je zde řízeno a založeno na nadřízenosti a podřízenosti vojáků,“ zdůraznil vrchní praporčík 4. brigády nadpraporčík Jiří Hýbl.
Kromě toho, že výsadkáři musí splnit jedny z nejnáročnějších vstupních kritérií, která předpokládají vynikající zdravotní stav, psychickou odolnost i skvělé fyzické předpoklady, očekává se od nich, že své práci budou dávat víc než sto procent. „Pracovat ve dne, v noci, po fyzickém i psychickém vypětí,“ vypočítal Hýbl. Odměnou jim podle něj bude dokonalá vycvičenost a připravenost na nejrůznější situace, které je mohou nejen v práci potkat.
Diskuze armáda nepřipouští
„Civilní život je charakterizován tím, že v rámci pracovně-právních vztahů jsou možné diskuze, které armáda nepřipouští. Voják musí poslouchat a plnit rozkazy nadřízených tak, jak mu jeho pracovní pozice umožňuje,“ dodal právní poradce nadporučík Martin Lipper, který vojáky poučil i o tom, v čem je armáda charakteristická a jaké další právní nároky a omezení jsou pro vojáky důležité.
Disciplína a dril nováčkům nevadí
Chceme pracovat, zažívat tvrdý výcvik a být hrdí na to, co děláme, shodují se nováčci u 4. brigády rychlého nasazení, proč si zvolili kariéru v armádě.
„Pracoval jsem v automobilovém průmyslu jako administrativní pracovník. Ale nic se tam nedělo, a proto jsem si zvolil profesi vojenského profesionála. Těším se na taktiku a vše akční, co vojáci v rámci výcviku dělají. Život v kanceláři není pro mě,“ nechal se slyšet jeden z nich.