Volný novinář na základě žádosti o informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádal po Policii ČR vytvoření databáze obsahující více než 12 347 000 údajů. Takové mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, to znamená shromáždění požadovaných údajů a jejich sestavení do žadatelem definovaného souboru, má Policie ČR možnost zpoplatnit.
Žadatel se na základě výše uvedeného zákona konkrétně domáhal poskytnutí „seznamu všech trestných činů evidovaných Policií ČR za posledních pět let“, přičemž u každého jednotlivého případu požaduje poskytnutí osmi údajů, včetně např. údaje o místě spáchání trestného činu určeného adresou nebo souřadnicemi GPS, údaje o čase spáchání trestného činu, údaje o typu oznamovatele trestného činu (jestli jde o poškozeného, svědka, policejní orgán apod.) nebo údaje o škodě či jiném následku způsobeném trestným činem. Trestných činů se za požadované období stalo více než 1,5 milionu, tazatel tedy žádá posouzení a poskytnutí více než 12 347 000 údajů!
Je zřejmé, že Policie ČR nemůže všechny požadované údaje zveřejnit, aniž je posoudila, zde jejich zveřejněním nedojde ke škodlivým následkům. V některých případech tyto údaje umožňují identifikovat osoby zúčastněné na trestním řízení (oběti trestných činů, svědky) a jejich zveřejněním by proto mohlo dojít k poškození práv těchto osob. V jiných případech samo zveřejnění skutečnosti, že policejní orgány se těmito případy zabývají, by bylo způsobilé zmařit účel trestního řízení a ohrozit schopnost orgánů činných v trestním řízení v těchto případech odhalovat trestnou činnost a stíhat její pachatele. Každý trestných čin, kterých za posledních pět let Policie ČR vyšetřovala 1 543 485, by musel posoudit příslušný zpracovatel – kriminalista, který se daným trestným činem zabývá či zabýval. Oddělení tisku a prevence policejního prezidia stanovilo kvalifikovaným odhadem minimální dobu potřebnou k vyhledání každého údaje a jeho posouzení, jestli je možné ho zveřejnit, či ne, na pouhých 30 sekund. Posouzení všech osmi údajů k jednomu případu potrvá kriminalistovi přinejmenším 4 minuty. Tento čas je však průměrný a naprosto minimální, u některých složitějších kauz by zcela jistě museli příslušníci kriminální policie posuzováním informací strávit delší dobu.
Reportáž uváděná v Českém rozhlase dotaz „volného novináře“ poněkud banalizuje. Tazatel po Policii ČR požadoval vytvoření enormní databáze, na které by nepracoval jeden úředník 48 let, jak uvádí sdělovací prostředek, ale v podstatě všichni příslušníci kriminální policie a vyšetřování, jejichž služební náplň je jiná. Vytvoření této mimořádně obsáhlé databáze by znamenalo pro policejní orgány, které se jednotlivými kriminálními případy zabývají či zabývaly, zcela nepřiměřenou zátěž, a mohlo by dokonce po určitou dobu i paralyzovat jejich činnost.
Finanční prostředky, které jsme vyčíslili na základě platného sazebníku úhrad Ministerstva vnitra (251 Kč/ hodinu), bychom mohli použít například na zaměstnání bývalých policistů, kteří by na vytvoření požadované rozsáhlé informační databanky mohli spolupracovat.
Redakce Českého rozhlasu Policii ČR o vysvětlení před zveřejněním článku nepožádala.
