darky
logo

Pražská záchranka je nejstarší v Evropě, životy zachraňuje už 160 let

pha msk olk zlk jhm pak khk vys lbk jhc ulk kvk plk pha stc

„Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně.“ Tak znělo heslo Pražského dobrovolného sboru ochranného, který vznikl 8. prosince 1857. Prvních 36 členů sboru položilo základy dnešní Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, která si tak v těchto dnech připomíná už 160 let od svého vzniku, je nejstarší organizací svého druhu v Evropě.

Záchranáři a lékaři pražské záchranky uskuteční za rok přes 120 000 výjezdů, při kterých ošetří na 112 000 pacientů. Operátorky denně přijmou okolo 600 volání na tísňové linky. U případů s nejvyšší naléhavostí jsou posádky na místě do 8 minut a v 95 procentech případů dorazí k pacientovi do 15 minut. Podle instrukcí operátorek po telefonu nebo v péči posádek se ročně narodí 60 dětí.

Pro veřejnost bude v sobotu 9. prosince od 9:00 do 16:00 v Kongresovém centru na Vyšehradě otevřena výstava mapující uplynulých 160 let a současnost pražské záchranky. K vidění budou historické i aktuálně využívané vozy či zdravotnické vybavení. Návštěvníci si budou moci také vyzkoušet práci dispečera nebo si při praktických ukázkách osvěží své znalosti první pomoci.

„Naším trvalým cílem je zajišťovat přednemocniční neodkladnou péči v co nejvyšší kvalitě, v co nejkratším čase a zároveň udržovat na vysoké úrovni naši krizovou připravenost pro mimořádné události s vysokým počtem zraněných. S tím souvisí i naše strategie dalšího rozvoje, kdy plánujeme především rozšiřovat počet výjezdových základen, navyšovat počet zdravotnického personálu, zajišťovat jeho trvalé profesní vzdělávání a průběžně modernizovat vozový park i přístrojové vybavení,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

Potřeba navyšování personálu i základen souvisí také se současným vytížením výjezdových skupin a zhoršující se průjezdností některých částí Prahy. Záchranka má nyní v hlavním městě 20 výjezdových základen. V následujícím roce plánuje otevřít další v ulici Průběžná v Praze 10. Do roku 2021 by mělo být základen 25. Počítá se s takovými stavebními úpravami (oddělené toalety či šatny), aby na nových či rekonstruovaných základnách mohly sloužit také záchranářky, které jsou součástí dvoučlenných posádek v Praze od roku 2016.

Vozy pražské záchranky najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů a jejich průběžná obměna je zásadní pro udržení kvality a bezpečnosti poskytované péče. Každý rok by tak měla záchranka koupit 15 nových sanitek.

„V roce 2021 by měla mít záchranka 80 moderních sanitek, jejichž stáří nebude vyšší než šest let a nebudou mít najeto více než 300 000 kilometrů,“ říká Petr Kolouch.

V letošním roce zahájila záchranná služba přechod na elektronickou zdravotnickou dokumentaci (EZD). Záznam o výjezdu zdravotníci nově vyplňují místo do papírového formuláře na tabletu s klávesnicí, čímž odpadá nutnost údaje přepisovat na počítači.

„Od EZD si slibujeme, že především uleví posádkám v terénu od administrativy a zefektivní celý proces vedení zdravotnické dokumentace,“ říká Petr Kolouch.

Ve druhé polovině roku 2018 by měla záchranka zahájit stěhování do dostavované budovy Nová Palmovka v Praze 8, která se stane jejím novým sídlem. Poslední dvě desítky let sídlí záchranná služba v pronajatých prostorách v ulici Korunní.

„Nové sídlo nám konečně umožní sestěhovat do vyhovujících prostor administrativní a technologická pracoviště spolu se vzdělávacím a výcvikovým střediskem,“ dodává Petr Kolouch.

Lidé a technika Zdravotnické záchranné služby hl. Prahy
Níže najdete přehled o počtech zaměstnanců a detailnější popisy vybraných pozic, druhů výjezdových skupin a používané techniky.

Zaměstnanci
O bezpečí nejen obyvatel metropole a fungování Zdravotnické záchranné služby hl.m. Prahy a se stará:
– 214 zdravotnických záchranářů
– 92 řidičů vozidla ZZS
– 86 technicko-hospodářských pracovníků
– 40 operátorek zdravotnického operačního střediska
– 33 lékařů
– 13 dělníků

* evidenční čísla úvazků k 30. listopadu 2017

Kdo je kdo na záchrance
Zdravotnický záchranář – Absolvent specializačního studia na vyšší odborné nebo vysoké školy. Slouží ve 12hodinových směnách ve dvoučlenné posádce, kterou tvoří zdravotničtí záchranáři nebo zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Samostatně vyjíždějí k 90 procentům případů, které záchranka řeší.

Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu – Zdravotnický záchranář, který absolvoval další specializační kurz. Při záchraně pacientů má širší kompetence ať už v podání léčiv či využití zdravotnických pomůcek než běžný záchranář.

Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby – Absolvoval specializační 650 hodin trvající kurz obsahující jak teoretickou, tak praktickou výuku. Má řidičské oprávnění minimálně skupiny C1. Je zdravotnickým pracovníkem.

Lékař – Za pacienty vyjíždí k nejnaléhavějším případům v rychlém osobním voze v doprovodu řidiče či zdravotnického záchranáře. Slouží ve 12hodinových směnách. Záchranáři s lékaři rovněž telefonicky konzultují podání léků pacientům.

Operátorka – Na pražském zdravotnickém operačním středisku slouží ve 12hodinových směnách 6–8 operátorek. Přijímají a vyřizují hovory na tísňových linkách, po telefonu poskytují laikům instrukce pro neodkladnou první pomoc, ale i informace o možném postupu při méně závažných zdravotních problémech. Vysílají na místo výjezdové skupiny, koordinují součinnost v rámci Integrovaného záchranného systému, koordinují směrování pacientů, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.

Inspektor – Zdravotnický záchranář, který podporuje provoz a řeší mimořádné situace, kdy se stává vedoucím zdravotnické složky. Koordinuje činnost na místě a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému. V souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace provádí namátkové kontroly. Řeší konfliktní situace a další obtíže ve službě.

Koroner – Lékař, který provádí prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, konstatuje smrt osoby, určuje pravděpodobnou dobu a příčinu úmrtí, rozhoduje o provedení pitvy. Informuje pozůstalé a předává kontakty na potřebné instituce. Za rok se pohybuje počet výjezdů kolem 2600.

Garážmistr – Dvoučlenná posádka slouží ve dvanáctihodinových směnách. Odstraňují běžné závady či defekty pneumatik. Zajišťují také servisní úkony (STK), kontroly vozů či výměny olejů. Vyprošťují uvízlá vozidla po nehodách či z nepřístupného terénu. Na místě události bývají do 30 minut. Průměrně řeší 2900 zásahů ročně.

Technologická doprava – Řidiči technologické dopravy zásobují stanoviště zdravotnickým materiálem, distribuují interní poštu, pracovní oděvy či medicinální plyny. Trasu po Praze mají rozdělenou do dvou okruhů, denně urazí okolo 155 kilometrů. Ročně rozvezou mimo jiné na 11 000 lahví minerálních vod.

Peer – Speciálně vyškolený záchranář/lékař/operátor, který vyslechne kolegy a podpoří je ve chvílích, kdy jim práce působí těžkosti, například po psychicky náročných zásazích.

Lektor vzdělávacího a výcvikového střediska – Připravuje vzdělávací akce, kurzy a školení, které jsou důležitou součástí celoživotního vzdělávání pracovníků zdravotnické záchranné služby.

Technicko-hospodářský pracovník – O chod záchranky se starají také pracovníci na administrativních a technologických pozicích. Stejně jako jiné organizace nebo firmy, má i záchranka své personální, ekonomické, právní, IT či technické oddělení. Většina těchto pracovníků působí v sídle záchranky v Korunní ulici.

Typy výjezdových skupin a technika

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)
Výjezdové skupiny RZP tvoří páteř celého systému záchranné služby. Samostatně řeší téměř 90 % událostí. Posádku vozu Mercedes Sprinter se skříňovou nástavbou tvoří zdravotnický záchranář a řidič nebo dva zdravotničtí záchranáři. Moderní vybavení vozidel připomíná mobilní jednotku intenzivní péče. Obsahuje vše pro zajištění a sledování životních funkcí pacientů. V Praze vyjíždí denně z 20 základen až 35 vozů RZP.

Rychlá lékařská pomoc (RLP)
Lékař s řidičem nebo zdravotnickým záchranářem vyjíždějí k pacientům rychlým osobním vozem, dnes Mercedes Benz ML 820 CDI. Na místě události se setkávají s vozem RZP (tzv. rendez-vous systém). Ve většině případů není během transportu nutný doprovod lékaře. Záchranná služba tak může efektivněji fungovat s výrazně nižším počtem lékařských posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy. Ve všední dny v Praze vyjíždí 4–5 vozů RLP.

Letecká výjezdová skupina (LVS)
Od roku 2005 jsou nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2, denně je v provozu jeden stroj. Posádka záchranářského vrtulníku zasahuje nepřetržitě na území Prahy a Středočeského kraje, v noci pak prakticky na celém území České republiky. Loni vzlétala LVS 550krát. Téměř 95 % zásahů se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center. Za celou dobu provozu LVS v Praze nedošlo k žádné vážnější nehodě.

Speciální technika pro mimořádné události

Mercedes-Benz Atego 926AF
Speciál určený pro nepřístupný terén. V provozu se běžně uplatňuje u požárů, kde zajistí komfort většímu počtu pacientů, včetně kyslíkové terapie. Lze v něm transportovat až 8 ležících a 2 sedící osoby.

GOLEM Mercedes-Benz Actros 1841 LS
Speciál záchranka využívá zejména v místech, kde lze očekávat větší množství zraněných, jako jsou každoroční oslavy příchodu Nového roku nebo běžecké závody v centru Prahy s tisícovkami účastníků. Primárně je speciál nasazován u dlouhotrvajících mimořádných událostí. Ve vozu najdeme i třídicí a ošetřovací pracoviště, štábní a dispečerské pracoviště, sociální zázemí pro záchranáře a strojovnu.

Bc. Jana Poštová, ZZS HMP