logo

Rescue Olomouc, IBHA a mantrailing i u českých psovodů

olk msk olk zlk jhm pak khk vys lbk jhc ulk kvk plk pha stc

Neziskové organizace Rescue Olomouc a International Bloodhound Academy (IBHA) začaly oficiálně svou činnost v roce 2012, kdy IBHA byla v dubnu společně s Akademií policejného zboru Bratislava a VU Košice, spoluorganizátorem mezinárodní konference na téma: „Mantrailing v operativně-taktickém systému pátrání policie“.

IBHA byla založena policejními kynology, zahraničními specialisty a dobrovolníky, jako výuková a výcviková organizace, jejímž hlavním cílem je výcvik a výuka mantrailingu, testování MT týmů podle mezinárodního standardu a zavedení mantrailingu do systému pátrání IZS a Policie.

Rescue Olomouc je registrovaná v České republice a jejím hlavním posláním je praktické využití vycvičených MT týmů při pátrání po ztracených a pohřešovaných osobách. MT týmy jsou nasazovány k pátrání již od roku 2010 a jsou využívány jak na výzvu kriminalistů PČR, tak i „osob blízkých“, které mají právo si MT tým k pátrání přizvat. Činnost obou organizací je koordinována jak v České republice, tak i na Slovensku, kde je používání MT týmů již běžnou pomocí při pátrání po hledaných osobách. Zatím byly do pátrání využívány MT týmy pouze se psy plemene bloodhound, ale IBHA má již na stupeň 1 otestováno 14 MT týmů i s jinými plemeny. Tyto MT týmy se budou postupně zapojovat do pátrání po složení zkoušky stupně 2, který již podle mezinárodního standardu opravňuje k nasazení do pátrání.

Rescue Olomouc jedná se složkami SHD, záchrannými brigádami a zdravotnickými organizacemi o vytvoření podpůrných doprovodných skupin, které by v případě pátrání po pohřešovaných osobách na území ČR a Slovenska vytvářely technicko-zdravotnické zajištění pátracích akcí. Jedná se hlavně o sjednocení komunikačních a spojovacích systémů, technické a zdravotnické zabezpečení, výstavbu základny pro pátrací týmy. Součinnost jednotlivých složek bude nacvičována na společných cvičeních a modelových akcích. Zatím se připravuje středisko pro Moravu ve spolupráci s obcí a SDH Bedihošť u Prostějova, ve Středních Čechách a na Liberecku.

Na podporu pátracích MT týmů jsme vybavili dodávkové vozidlo Rescue Olomouc novým komunikačním systémem, který přes notebook dokáže sledovat pohyb MT týmů vybavených vysílačkami se signálem GPS online. Tato technika značně urychluje a zpřesňuje informace pro velitele zásahu, zrychluje přesuny pátracích plošných psů, rojnic apod. na místo, kde se mohou hledané osoby nacházet. Tento systém budeme rozšiřovat i na další spolupracující pátrače, kteří se účastní pátrání. Postupně se snažíme zdokonalovat nejen ve vlastním výcviku pátracích MT týmů, ale i vybavujeme se technickými prostředky, které umožní optimalizovat práci v terénu.

Mantrailing – metoda pachové práce v systému pátrání po osobách
Co to mantrailing (MT) vlastně je.Mantrailing je metoda pachové práce záchranných psů, při které se pes orientuje převážně podle individuálního pachu hledané osoby. Jediným cílem je co nejrychlejší nalezení hledané osoby. Individuální pach je součástí pachového spektra každého člověka a má své nezaměnitelné vlastnosti, které pes dokáže přesně identifikovat. Individuální pach nelze ničím překrýt a spolehlivost je možno srovnávat s výsledky analýz DNA anebo otisky prstů. Výsledky posledních výzkumů pouze potvrzují to, co již dávno věděli a využívali naši předkové již několik století. Metoda výcviku mantrailingu tedy není žádnu novinkou, i když je pravdou, že se začala teprve až v poslední době uplatňovat při výcviku i jiných plemen psů, než je plemeno bloodhound. Metoda mantrailingu vychází z přirozených vlastností psa a stejně, jak nebylo podstatné, kudy běžela kořist, kterou sledoval, tak i při mantrailingu je důležitým a jediným cílem pouze nalezení hledané osoby. Dnes se k výcviku využívají prakticky všechna plemena psů a mantrailing je velmi populární nejenom jako ryze záchranářská metoda, ale i jako zajímavá aktivita práce se psem. Jak to tedy funguje? Individuální pach každé osoby vzniká bakteriálním rozkladem organické hmoty, která z každého živého organizmu odpadává ve formě buněk a shluků buněk. Tyto organické částice se vlivem vnějších, podmínek, převážně působením větru, teploty a vlhkosti šíří v prostředí a většinou jejich výskyt není shodný se skutečnou trasou, kudy se hledaná osoba pohybovala. Plyny, které bakterie vylučují při rozkladu konkrétní organické hmoty jsou pro psa identifikovatelné a dobře cvičený mantrailer je schopen sledovat v daném prostředí nejčerstvější a nejintenzivnější konkrétní pach dané hledané osoby.

Rozdíly od klasického sledování pachové stopy, výhody a nevýhody. Pomineme. li všechny sportovní disciplíny a budeme-li se držet skutečně pouze rozdílů mezi mantrailingem a výcvikem záchranných a policejních psů, je zde pouze rozdíl mezi tím, co je pro psa prioritní z hlediska sledování pachové stopy konkrétní osoby. Složitější to mají stávající stopaři, protože ti musí sledovat pokud možno přesně pachovou stopu, kudy hledaná osoba šla, nacházet na stopě předměty, označit je a pracovat tak, jak to vyžaduje jeho psovod. I z tohoto důvodu jsou pro psy takto cvičené důležitější jiné složky, než individuální pach. Problém je v tom, že tyto ostatní složky pachového spektra nemají konstantní vlastnosti a v průběhu času se mění. Proto psi takto cvičení mají určitá omezení, která mantraier nemá. Klasický výcvik je jak pro psa, tak i pro psovoda značně složitější, než výcvik mantrailingu. Pro praktické použití mantrailera je nutné splnění tří základních podmínek. Jednak je nutné, aby byl k dispozici co nejčistší pachový předmět, pokud možno pouze s pachem hledané osoby.

Jako pachový předmět může být použito prakticky vše, na čem mohl pach ulpět. Nejčastější jsou části oblečení, osobní věci, mobilní telefon, zapalovač, kartáček na zuby, sponka do vlasů, hřeben, řetízky, prstýnky, anebo i nedopalek cigarety. Pokud je k dispozici kontaminovaný pachový předmět, je nutné, aby osoby, které se pachového předmětu dotýkaly, byly na startu přítomny, kvůli vyloučení jejich pachu. Druhou podmínkou je co nejpřesnější místo posledního výskytu hledané osoby. Dobře vycvičený mantrailer je schopen sice vyhledat pach i na větším prostoru, ale je to už pro jeho práci komplikovanější. Tou třetí podmínkou je vůbec ještě existence pachové stopy. Pokud se MT tým dostane na místo pátrání do cca 12-ti hodin, nerelativně velká šance, že se zde pachové částice ještě nachází. Pokud je stáří stopy kolem 24 hodin, šance se sice snižuje, ale za určitých vnějších podmínek je ještě dost velký předpoklad, že stopa existuje. Na vše co je nad 24 hodin je již nutná shoda všech faktorů, které životnost pachové stopy ovlivňují. Existuje sice přesná definice, jak dlouho se pachová stopa v daném prostředí udrží, ale pro praxi je nepoužitelná.

Co lze považovat za úspěšný výsledek práce MT týmu? Představou každého člověka, je, že mantrailer by měl vždycky na konci stopy hledanou osobu nalézt a identifikovat. Tato představa je sice krásná, ale v praxi většinou nereálná. Jsou situace, kdy ani není možné hledanou osobu na konci nalézt. Příkladem budiž stav, kdy se pes nasadí v místě, kde se hledaná osoba vůbec nenacházela. V tomto případě pes musí psovodovi jasně ukázat, že zde žádný pach hledané osoby není. Dále je možné, že hledaná osoba z daného místa odjela autobusem, vlakem, nebo autem a i v tomto případě pes ukončí práci v místě, kde stopa již nepokračuje. Další situací je, že hledaná osoba již nežije. I v tomto případě pes nemusí hledanou osobu nalézt. Jako úspěšný výsledek práce mantrailera lze považovat i určení směru, kudy hledaná osoba z daného místa odešla. V tomto případě se do daného prostoru mohou vyslat ostatní složky IZS, rojnice, psi na plošné vyhledávání anebo vrtulník s termovizní. Možnosti společného nasazení MT týmů a psů na plošné vyhledávání. Mantrailing žádná převratná novinka, ani není jeho smyslem jakkoliv měnit anebo zasahovat do stávajících systémů pátrání po pohřešovaných osobách. Výhodou je, že může pracovat nezávisle na stávajících systémech a vhodně je doplňovat. Mantrailing zatím není oficiální součástí IZS, dosud není vyřešena legislativa ale MT týmy mohou být nasazovány zákonným způsobem, jako je např. občanská výpomoc.

Již v průběhu první mezinárodní konference na téma „Mantrailing v operativně-taktickém systému pátrání policie“, která se konala v Bratislavě, bylo konstatováno, že se mantrailingem budou kompetentní složky zabývat až tehdy, když se ukáže jeho opodstatněnost v praxi Zatím největším důkazem vhodnosti použití MT týmu bylo nasazení při 2 pátráních po 3 malých holčičkách na Slovensku. Tyto případy vzbudily velký zájem veřejnosti a snad pomohou podobné akce rozhýbat i legislativní kroky k oficiálnímu zavedení mantrailingu do systému pátrání Policie a IZS. Bude to velmi složitý proces, protože je potřeba si uvědomit, že skutečně dobrých mantrailerů nebude nikdy dost. Výcvik je velmi dlouhý, rizikový a není zárukou, že každý pes, který tímto výcvikem projde, bude v praxi úspěšný. Zkušenosti i ze zahraničí ukazují, že i přesto, že jsou v dané oblasti certifikovaní psi, kteří mají dobré výsledky, v případech, kde to situace vyžaduje je většinou nasazovaný jen ten nejzkušenější a nejlepší pes, i za předpokladu, že jsou vysoké náklady na jeho přepravu na místo nasazení.

ing. Lubomír Satora, IBHA