První z celkem třech obdobných situací řešili policisté v půl desáté večer na Janáčkově nábřeží. Tam si všimli muže, který dle jejich názoru odpovídal popisu osoby hledané. A následná lustrace jejich podezření potvrdila. Ukázalo se totiž, že na čtyřicetiletého muže je příslušným obvodním soudem vydán příkaz k zatčení. Z toho důvodu policisté dotyčného zatkli a převezli nejprve na policejní služebnu a po provedení nezbytných úkonů do cely předběžného zadržení.
Po předání prvního zatčeného do takzvané „cézety“ a návratu na služebnu se začal psát druhý z příběhů. V jednu hodinu ráno si totiž jedna policistka a dva policisté všimli v Nádražní ulici muže, který se opět podobal osobě, která je vedena v databázi hledaných osob. Opět tedy policisté přistoupili ke kontrole totožnosti, a opět trefa do černého. Avšak ne až tak jednoznačně. Mladík u sebe neměl potřebné doklady, a proto policistům nadiktoval své nacionále, které pak muži zákona ověřili v registru obyvatel. Nicméně nervozitu kontrolovaného nebylo možné přehlédnout. Proto policisté pojali podezření, že mladík něco skrývá, a podrobili ho kontrolním otázkám. Svou roli také sehrála místní znalost policistů.
Díky těmto všem aspektům se jim posléze podařilo zjistit, že kontrolovaný se vydává za svého bratra, neboť velice dobře ví, že je na něj vydán příkaz k zatčení. Nakonec i tento devatenáctiletý mladík skončil v cele předběžného zadržení.
Třetí příběh začíná téměř stejně, jako ten předchozí. Po předání zatčeného se ta samá tříčlenná hlídka vracela do svého služebního obvodu. Přibližně ve čtyři hodiny ráno si policisté v Lidické ulici všimli muže, který, stejně jako v předchozích případech, odpovídal svou vizáží osobě hledané. A tak i tentokrát vyzvali kontrolovaného k předložení osobních dokladů. Ten ale na tuto výzvu reagoval velice popudlivě, kdy se navíc opakovaně snažil z místa kontroly, i přes zákonné výzvy policistů, odejít. Nakonec tedy policisté proti muži použili donucovací prostředky, aby mu v jeho jednání zabránili. Pak následovala kontrola, zda u sebe muž nemá zbraň. Při té se policisté kontrolovaného nejprve doptali, zda je ozbrojen. Na to se jim dostalo odpovědi, že muž žádnou zbraň nepotřebuje, neboť jeho zbraní jsou jeho vlastní ruce, přičemž zároveň upozornil policisty, že se aktivně věnuje bojovému sportu.
Nakonec vše dopadlo jako v předchozích případech. Policisté zjistili, i přes nespolupráci kontrolovaného, jeho totožnost a prověřili ho v databázi hledaných. A i na tohoto sedmadvacetiletého muž byl vydán příkaz k zatčení. Závěr třetího příběhu už si určitě každý domyslíte, ale pro jistotu. Ano, i tento muž skončil posléze v cele předběžného zadržení.
