Podzimní plískanice, šero, padající listí a mlha – to všechno dotváří ponurou atmosféru vsakující se až do morku kostí a člověka napadají všelijaké myšlenky. Napadlo Vás někdy, kolik lidí se snaží dobrovolně odejít ze světa?
Sebevraždy nejsou sice početně frekventované, avšak kvůli nedostupnosti psychiatrické péče v nepřetržitém provozu jsou s nimi středočeští záchranáři v terénu relativně často konfrontováni.
Náhodný kolemjdoucí našel v lese u Prahy mrtvého muže, ten podle všeho spáchal sebevraždu
Záchranáři, pokud jsou vysláni k pacientovi, který vyhrožuje sebevraždou, nebo už učinil sebevražedný pokus, musejí určit míru rizika jeho chování a rozhodnout, zda ho transportovat i přes jeho případný nesouhlas. Situaci komplikuje i fakt, že sebevražedné pokusy jsou často spojené s požitím alkoholu či přímo závislostí, což znesnadňuje i následné předání na specializované pracoviště. Psychiatrické nemocnice totiž až na výjimky odmítají přijmout pacienty pod vlivem jakékoliv návykové látky.
Středočeští záchranáři letos vyjeli ke 761 případu, kdy se pacient rozhodl odejít ze světa dobrovolně vlastní rukou. Z toho bylo 445 k mužům, 314 k ženám a ve 2 případech nebylo stanoveno. Ve 119 případech už pak nemohli záchranáři osobu i přes veškerou snahu zachránit.
Policisté u Nelahozevsi pátrali po pohřešované ženě, našli ji těžce zraněnou a v bezvědomí na železniční trati
Sebevraždy mají statisticky pomyslný vrchol ve věku pozdní adolescence a na počátku třetí dekády, druhý vrchol pak nastupuje ve věku nad 65 let, kdy se často jedná o tzv. bilanční sebevraždy. Sebevraždy dětí nejsou v mladším školním věku časté, před dosažením desátého roku věku se sebevražedné pokusy vyskytují výjimečně (zhruba do tohoto věku dítě nechápe skutečný význam smrti) a nejsou časté ani do věku 15 let. Jejich počet se zvyšuje až s dospíváním a v adolescenci představují sebevraždy druhou nejčastější příčinu smrti.
Nejčastějším motivem bývají vztahové problémy (v rodině nebo partnerské krize) a problémy ve škole.
V rodinném domě v Klánovicích byl nalezen mrtvý manželský pár, podle všeho se jedná o vraždu a sebevraždu
Nejčastější způsob, který lidé volí pro dobrovolný odchod ze života, je různý pro různé věkové kategorie a pohlaví. Mladší lidé, zejména ženy, volí otravu léky – nejčastěji hypnotiky, sedativy nebo antidepresivy, ale také analgetiky. Výjimečné nejsou ani skoky z výšky či pořezání zápěstí. Muži v produktivním věku a senioři volí spíše sebevraždu oběšením nebo střelnou zbraní.
Zaměstnanci záchranky se setkávají i s dalšími způsoby, které nejsou raritní – skok pod vlak či pod kamión, náraz do pevné překážky v rychle jedoucím autě, otrava výfukovými plyny apod. Některé hrůzně zvolené způsoby sebevraždy evokují myšlenky, pod jak hrozným subjektivně vnímaným psychickým tlakem dotyčný člověk musel být.
Minulý týden na Kladensku vyjela posádka rychlé lékařské pomoci na pomoc mladé ženě, která kvůli partnerským neshodám požila větší množství léků a pořezala se na zápěstí ruky. Záchranáři na místo dorazili za 8 minut od okamžiku telefonátu volajícího, který případ nahlásil. Krevní ztráta sice viditelně nepřesahovala 300 ml, pacientka však měla již závažnou poruchu vědomí s neschopností komunikace v důsledku intoxikace. Stav bylo nutné řešit intenzivní péčí zahájenou ihned na místě zásahu. V takových chvílích je úplně zbytečné zvažovat, zda jde o skutečný úmysl spáchat sebevraždu nebo „jen“ o demostraci. Smrtí může skončit (a velice často i končí) i tzv. demonstrativní sebevražedný pokus.
Policejní psovod se služebním psem Jalarem vypátral v Libčicích nad Vltavou sebevraha
Pokud se nacházíte v těžké situaci i psychosociálního charakteru, nebojte se zavolat naše Call centrum, kde operátoři často řeší telefonáty, které nejsou vždy indikací pro výjezd záchranných složek.
Operátoři Call centra se na čísle 800 888 155 mohou stát pro volající nejenom rádci, ale i oporou a vrbou v těžkých životních situacích. Při závažnějších problémech pak mají databázi navazujících psychosociálních služeb, aby mohli volajícího nasměrovat k další odborné pomoci.
