Mají za sebou přes deset let praxe, absolvovali 652 hodin dlouhý specializační kurz a často vyjíždějí k těm nejnáročnějším zásahům. To jsou zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu, kteří slouží v Praze. V hlavním městě zasahují už rok, od loňského října do konce letošního září ošetřili 2893 pacientů. Tito specializovaní záchranáři s rozšířenými kompetencemi pomáhají řešit mimo jiné nedostatek a vytížení lékařů, se kterým se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, podobně jako jiné záchranky v Česku, potýká.
„Ambicí této specializace není nahradit lékaře, ale v určitých případech je zastoupit a uvolnit jejich nyní mimořádně vytíženou kapacitu pro zásahy u pacientů s nejvyšším stupněm naléhavosti. Zdravotničtí záchranáři pro urgentní medicínu se za rok svého fungování v Praze vysoce uplatňují nejen v běžném provozu záchranné služby, ale jsou také důležitou součástí našich plánů pro zvládnutí mimořádných událostí s vysokým počtem zraněných osob,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
(Ne)obyčejní lidé u IZS – MUDr. Tomáš Hlaváček
Záchranáři pro urgentní medicínu mají při poskytování neodkladné přednemocniční péče širší kompetence než zdravotnický záchranář. Mohou například provádět resuscitaci pomocí přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem, a podání bezprostředně nezbytných léčiv pro resuscitaci. Mohou také zajistit dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího deseti let při prováděné resuscitaci a zajistit vstup infuze přímo do kosti (kostní dřeni), pokud nelze použít vstup nitrožilní. Taktéž se podílejí na likvidaci mimořádných události v součinnosti s velitelem zásahu.
„K nejčastějším výzvám, k nimž vyjíždíme, patři dušnost neboli dýchací obtíže, a to zejména u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí a astmatem. V zimním období to jsou záněty hrtanu (laryngitidy) u dětí. U všech těchto onemocnění jsme schopni podat adekvátní léky bez konzultace lékaře. Mezi další časté výjezdy patří poruchy vědomí, jako jsou kolapsové stavy a bezvědomí, popřípadě intoxikace. V neposlední řadě jde o pacienty po úrazu, kde se předpokládá nutnost podání léků tlumicích bolest,“ říká Vadim Stolnyi, zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu.
„Superzáchranáři“ v provozu pražské záchranky
V Praze slouží aktuálně pět zdravotnických záchranářů pro urgentní medicínu, působí na výjezdové základně na Petřinách. Do konce roku pak plánuje záchranka otevřít ještě výjezdovou základnu v ulici Průběžná ve Strašnicích, kde bude sloužit rovněž jedna posádka záchranářů pro urgentní medicínu.
Pražská záchranná služba je akreditovaná pro realizaci celého vzdělávacího programu záchranářů pro urgentní medicínu a pro vykonání atestační zkoušky. Specializační program obsahuje celkem 652 hodin teorie a praxe. Ta tvoří více jak polovinu počtu hodin kurzu. Doba vzdělávání je zpravidla rozložená do tří let. Záchranáři pro urgentní medicínu musejí mít předchozí praxi jako zdravotničtí záchranáři, a to minimálně v délce 36 měsíců plného pracovního úvazku, z toho minimálně 12 měsíců na pracovišti zdravotnické záchranné služby. Průměrná praxe absolventů kurzu u ZZS HMP je přes deset let. Kurzu se mohou zúčastnit i zdravotničtí záchranáři z krajských zdravotnických záchranných služeb.
