Co ho vedlo k napsání knihy, proč byste si ji měli přečíst a jak vzpomíná na svou službu v elitních jednotkách? Eduard Krainer, bývalý policista a člen bezpečnostních složek, vydává svůj první román Operativec I. Pravidlo tří zdrojů.
Jaká byla vaše cesta bezpečnostními složkami?
Začínal jsem v v roce 1992 v Brně, jako strážník Městské policie. V roce 1995 jsem přestoupil k Policie ČR, kde jsem postupně prošel mnoha funkcemi, od těch základních, až po Službu kriminální policie na Městském ředitelství. V roce 2000 jsem nastoupil k brněnské expozituře NPC a o rok později přestoupil k ÚOOZ. Zde moje služba trvala až do roku 2008. Tehdy jsem dostal nabídku nastoupit k Vojenskému zpravodajství, což jsem přijal a sloužil zde do roku 2015.
Proč teď? V době, kdy trh knihám úplně nepřeje?
To je spíše kouzlo nechtěného, nebyl to plán, prostě to tak vyšlo. Knihu jsem psal přes rok a půl, a právě teď se povedlo ji dokončit a vydat. V současné době se vydává málo knih, ale odvaha mi nikdy nechyběla, tak na co čekat. Samozřejmě je jistou výhodou, že se dostává na předvánoční trh, ale plánované to nebylo, to je práce hlavně vydavatele a tím je Nadační fond REGI Base.
Knihu znáte nejlépe. Proč stojí za to si román Operativec I. přečíst?
Kniha může nabídnout něco, co tu není, podobným stylem tu nikdo nepíše. Mým vzorem je Frederick Forsyth a rozhodně se s ním nechci srovnávat. Ale román je z prostředí, které znám, a čtenář se tak může podívat do prostředí, kde takoví lidé působí a poznat jejich činnost. Samozřejmě neprozrazuji žádná státní tajemství, ale ukazuji běžný život členů elitních bezpečnostních složek i jejich příběhy.
Jste tedy hlavním hrdinou vy sám?
Říká se, že u knih je 10 % realita a 90 % je fikce. Realitu tu zastupují pracovní postupy, zkušenosti, některé děje, které se opravdu staly, situace i jejich řešení. Postavy jsou naopak fiktivní, a, jak bývá zvykem dodat, podobnost je čistě náhodná. Ale samozřejmě že hlavní hrdina alespoň některé rysy má se mnou shodné, ono o úplně cizím chlapovi by se asi špatně psalo 🙂
Jak vzpomínáte na práci v elitních jednotkách?
To přeci není jen práce, to je poslání. Práce mě bavila a naplňovala. Dostal jsme se tam, kam se běžný smrtelník nikdy nedostane, i když to znamenalo i nebezpečné mise a vypjaté situace. Vojenské zpravodajství a Afghánistán, kam jsem odjel až po čtyřicítce, pak byl vrchol, naplnění práce operativce. Po návratu jsem ještě pár let sloužil a poté, i s ohledem na různé konflikty pracovního a osobního života, se rozhodl činnost v těchto složkách ukončit.
Váš život je velmi zajímavý a byl by na vydání knihy, což se vlastně děje 🙂 Chystáte další pokračování, celkem by knihy měly být tři. Od začátku jste plánoval trilogii?
Úplně původní rukopis jsem psal o Afghánistánu, ale pak mi přišlo (a více lidí mi to potvrdilo), že bude lepší zasadit děj do naší země, přiblížit práci policie. Trilogie je plánovaná, opravdu nejde vše napsat do jedné knihy. Hlavní hrdina toho má ještě hodně před sebou.
V současné době se stále věnujete oboru, jste akreditovaný lektor a projektový manažer vzdělávání v oblasti bezpečnosti. Co to obnáší?
Vzděláváme zaměstnance státního i soukromého sektoru a zaměřujeme se na řešení mimořádných a krizových situací. Ve školách, ve firmách, všude tam, kde může dojít ke konfliktu a k ohrožení zdraví i života.
Jak na to lidé, které školíte, reagují?
Naše republika je bezpečným místem pro život. I přesto je ale nutné si uvědomit, že nebezpečná situace může nastat a že po určitou dobu jsme v tom sami, než dorazí záchranné složky. A právě ty první minuty rozhodují. Jde o to, že si musíte uvědomit, že něco takového se stát může. Musí si připustit, že se mohou dostat do krizové situace, kde půjde o život, a že se to může stát i jim. To je
základ k úspěšnému zvládnutí. Dokud si budeme myslet, že nám se to stát nemůže, nebudeme nikdy připraveni. To se snažíme lidi naučit a ukázat jim, jak správně reagovat.
Děkuji a na závěr, kde je možné vaši knihu Operativec I. Pravidlo tří zdrojů koupit?
Knihu vydal Nadační fond REGI Base, takže na jeho e-shopu ZDE. A dále v síti knihkupectví Kanzelsberger.
Foto: REGI Base
