Do zlata se rozhodl investovat třiašedesátiletý muž z Brna. Na internetu si vyhledal vhodnou nabídku a čile začal elektronicky v němčině komunikovat se zástupcem z obchodní firmy.
Nakonec se dohodli na podmínkách obchodu a následné koupi téměř dvou set gramů investičního zlata. Když muž podle dohody převedl skoro čtvrt miliónu korun na účet obchodníka, tento přestal komunikovat. Až potom investor pochopil, že naletěl podvodníkovi.
Dřívější zkušenosti z investování do kryptoměn chtěla ještě rozvinout pětašedesátiletá žena z Hodonínska. Jenže ve spolupráci se specializovaným bankéřem nakonec udělala několik školáckých chyb. Nechala si totiž namluvit, že její dřívější účet je zablokovaný a bankéři poskytla údaje k vytvoření nového účtu a sdělila i přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví. Ochotně také potvrzovala na jejím účtu probíhající transakce.
To, že se několikrát zmýlila, pochopila až po telefonátu z její banky. To mimo jiné zjistila, že z jejího účtu během velmi krátké doby zmizelo v několika platbách skoro půl miliónu korun. O podobnou částku přišel i o rok mladší muž z Břeclavska, který doplatil především na svou důvěřivost. V touze po zhodnocení naspořených prostředků si nechal do počítače nainstalovat software na jeho vzdálenou správu. Když si po půlroce zkontroloval stav svého konta, zjistil, že na něm chybí více půl miliónu korun.
