Paní pojedla, popila a když přišlo na placení, tak zde se mnohokrát obehraný příběh zasekl. Účtenku v pardubické restauraci za smažák, hranolky (s tatarkou) a další položky za celkem 1246 korun žena odmítla zaplatit. No nestalo se něco takového poprvé. Strážníci na místo dorazili a pokusili se platební morálku zákaznice zlepšit vlastní přítomností.
Zákaznice tedy svolila a jala se dráždit platební terminál přikládáním svého telefonu. Marně. Zcela zjevně a opakovaně mávala telefonem tak, aby potřebné elektromagnetické a další impulzy neměly šanci mezi zařízeními proběhnout. Opakované upozornění na to, že telefon stačí na místě přidržet, a nikoliv s ním před zařízením kreslit složité obrazce, nebrala žena na zřetel. Očividně úmyslně.
Strážníci vyčerpali své diplomatické možnosti ve chvíli, kdy ženě nabídli doprovod k bankomatu, aby mohla peníze vybrat v hotovosti. Nechtěla. Za této situace přešli strážníci k další fázi. Odhalení totožnosti osoby, která před nimi stojí. I zde ovšem žena začala zkoušet zajímavé triky. Svou totožnost totiž hlídce zkusila nadiktovat.
Z poskytnutých údajů ale výrazně vyčníval rok narození 1991, na kterém žena trvala. Hlídka tomu naopak odmítala uvěřit. Při pohledu na domnělou třicátnici stáli strážníci před dvěma možnostmi. Šetrně ženě oznámit, že žije v těžkém sebeklamu ohledně vlastního stáří, nebo se dopátrat skutečné totožnosti. Po krátkém zvažování hlídka ženě oznámila možnost první a přikročila k možnosti druhé.
Protože jinou totožnost žena i nadále odmítla uvést, využili strážníci zákonného oprávnění a dotyčnou i s účtenkou převezli na služebnu Policie České republiky. Tam ženě došly švindly a zázračně nabyla zpět paměti. Vzpomněla si, že jí není 33 ale 54 a jmenuje se též zcela jinak.
Za celým tímto příběhem s hledáním ztracené totožnosti a peněz na útratu tak bude muset udělat tečku až správní orgán.
