Policisté v pondělí 9. září přijali dvě oznámení od občanů, kteří uvěřili tvrzením dokonale připravených podvodníků, kteří si během několika hodin „vydělali“ jeden a půl milionu korun. Nejednalo se přitom o žádnou novou legendu, ale jak je vidět, jejich manipulativní jednání, připravenost a přesvědčivost hrají ty nejdůležitější role. Aby pachatelé působili ještě věrohodněji, používají tzv. spoofing, díky němuž dokáží napodobit jakékoli telefonní číslo. Spoofing v tomto případu sehrál zásadní roli, díky němu pětačtyřicetiletý muž z Chrudimska uvěřil, že mluví se skutečným policistou a nejedná se tedy o podvod.
Oba poškozené nejprve kontaktovali údajní pracovníci bank s tím, že ověřují informace k úvěrům, které měly být osobně sjednané na jejich doklady – shodně na čtvrt milionu korun. To oba odmítli s tím, že o žádný úvěr nežádali. Během pár minut je kontaktovali z jiného telefonního čísla falešní bankéři, kteří je informovali o tom, že jejich finanční prostředky jsou v ohrožení a je nutné vytvořit a převést finance na rezervní účet u ČNB, aby nedošlo k jejich „zmrazení“.
Oba scénaře jsou do této doby shodné. Pětačtyřicetiletý muž poté, co navýšil limity plateb a předtím, než tyto platby provedl, vyslovil obavy z toho, aby se nestal obětí nějakého podvodu. Muž, se kterým dotyčný komunikoval, vyjádřil pochopení nad obavami s tím, že ho přepojí na Policii ČR a hovor ukončil. Vzápětí se mu ozval z jiného čísla muž, který se vydával za policistu jednoho z obvodních oddělení s tím, že dostal informaci od pracovníka banky o pokusech neoprávněných transakcí na jeho účtu a že nemusí mít obavy. Poškozený i tak měl pochybnosti.
Údajný policista ho tedy odkázal na veřejné policejní webové stránky, aby si ověřil jeho totožnost a telefonní číslo, ze kterého volá. Jméno policisty i telefonní číslo se shodovalo. Toto zjištění muže utvrdilo v tom, že skutečně mluví s policistou a že se o podvod nejedná. Následně byl znovu kontaktován falešným bankéřem a podle jeho instrukcí provedl během téměř hodinového hovoru ze svého internetového bankovnictví čtyři převody na různé bankovní účty za více než milion korun. Odpoledne se pak poškozený snažil přihlásit na svůj nový rezervní účet, přihlášení se ale nezdařilo. Nedostupná byla i telefonní čísla, ze kterých muže podvodníci kontaktovali. V tu chvíli už muži došlo, že byl pravděpodobně podvedený.
Při podání vysvětlení podvedený policistům uvedl, že má povědomí o podvodech, ke kterým dochází, nicméně falešnému policistovi, jehož jméno a telefonní kontakt si během hovoru s ním na webových stránkách ověřil, uvěřil.
Ve druhém případu sedmačtyřicetiletá žena nakonec podlehla tvrzení údajného zaměstnance banky z oddělení bezpečnosti, který jí tvrdil, že pokud nechce mít peníze na několik měsíců zmrazeny, musí si zřídit rezervní účet, kde budou v bezpečí. Žena si podle instrukcí založila rezervní účet, na který převedla přes čtyři sta tisíc korun. Podvodník ji v průběhu hovoru neustále ujišťoval, že je vše v pořádku, a pokud bude mít ještě nějaké dotazy, ať zavolá. Po pár minutách bylo již telefonní číslo nedostupné stejně jako přístup do rezervního účtu. Osobně se dostavila poradit se o dalším postupu na bankovní pobočku, ze které pak zamířila přímo na policejní služebnu.
Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, za který v případě dopadení a pravomocného odsouzení hrozí pachateli či pachatelům trest odnětí svobody až na 8 let.
