V pátek, krátce po čtvrté hodině odpoledne, obdrželi středočeští hasiči informaci o zavaleném dělníkovi ve výkopu v katastru obce Svárov na Kladensku. K místu okamžitě zamířily jak profesionální, tak dobrovolné jednotky. Po příjezdu ovšem zjistily, že dělník je zcela zasypán hlínou a není vidět. Okamžitě proto zahájily záchranné práce.
V 16 hodin a 20 minut se hasičům podařilo odkrýt hlavu. Přivolaný lékař však konstatoval smrt.
Záchrana osob z výkopů je velmi náročná práce, která nese velké riziko pro zachránce. Hasiči jsou nuceni pohybovat se v místech, které jsou nestabilní a hrozí jejich další zřícení a tím zavalení hasičů. Aby takové situaci předešli, mají hasiče, kteří se na tento druh práce cvičí. Mimo to, mají i speciální techniku, kterou u těchto zásahů využívají.
Obecně se dá říci, že postup činností se dělí na dvě kategorie. Záchranu, kdy bojují o čas a snaží se rychle a maximálně bezpečně zachránit zavaleného. A za druhé na vyproštění, kdy je jasné, že osoba ve výkopu zemřela. Zatímco v prvním případě postupují rychleji a tolerují vyšší dávku rizika pro hasiče, ve druhém případě se práce zpomalí a vše musí být naprosto bezpečné.
I zde hasiči nejdříve pracovali v režimu záchrany. První věcí je zajistit si bezpečný přístup. Proto se zpevňují hrany výkopu položením OSB desek. Ty rozkládají váhu a snižují možnost zborcení hrany výkopu. Dalším krokem je vložení speciálně vytvořených desek, které zajistí boky výkopu. Tyto desky se rozepřou a vytvoří protitlak do stěny výkopu, čím zabrání jeho zborcení.
Vše probíhá rychle, protože jednotlivé komponenty mají hasiči dopředu připravené. Teprve nyní je možné vstoupit bezpečně do výkopu a zahájit práci. V tomto konkrétním případě to netrvalo ani 8 minut.
Při odhrabování se postupně dostávají pod jimi vytvořené pažení, proto se vkládají dlouhé fošny. Když je podhrabou, fošna se spustí níže a vytvoří stěnu okopu. Samozřejmě se musí zpevňovat rozpěrnými válci, protože samotná fošna by nemohla tlak boční stěny udržet.
Proč dochází ke zborcení výkopu? Nejčastěji je to skutečností, že vykopanou zeminu klademe na hranu výkopu. Váha vykopané zeminy pak působí na stěnu výkopu a ta může povolit. Vše pak proběhne neuvěřitelně rychle a než si člověk uvědomí co se děje, je po všem.
Na místě zasahovala profesionální jednotka z Kladna a s nimi dobrovolné jednotky obcí Braškov a Unhošť. Dobrovolná jednotka Žilina mezitím zajišťovala zálohu stanice Kladno pro případ, že by se stala jiná událost. K místu byl povolán sací bagr ze Záchranného útvaru HZS ČR z dislokace Zbiroh.
Sací bagr je stroj, který dokáže rychle a efektivně nasát jak mokré, tak suché materiály, jako je zemina, suť, bahno a urychlit tak záchranné i vyprošťovací práce. V podstatě dokáže vysávat zeminu stejně jako vysáváme prach vysavačem. Jeho nasazením se zkrátila doba zásahu a tím i riziko pro zasahující. V tomto případě urychlil zásah řádově o hodiny.
Vlastní vyproštěním těla však práce nekončí. Nebezpečné pro zasahující je i samotné rozebírání pažení. Postup je tedy i v tomto případě opatrný a postupuje se přesně opačně než při tvorbě pažení.
