Koncem května letošního roku oznámila žena na tísňové lince 158, že na webových diskuzních stránkách nalezla příspěvek od anonymní pisatelky, zřejmě patnáctileté, ve kterém psala, že je v bezvýchodné situaci a že plánuje spáchat sebevraždu. Oznamovatelku toto velmi znepokojilo, a proto celou věc oznámila na policii.
Policisté ihned kontaktovali odpovědnou pracovnici diskuzního webu a požadovali dostupné informace k pisatelce. Následně kontaktovali i zřizovatele webu. Policisté tak získali přístupovou e-mailovou adresu a také několik IP adres, ze kterých se pisatelka přihlašovala. Na základě toho pak vytipovali několik lokalit, kde prováděli šetření ve školách se zaměření na osobu, která by mohla mít v evidenci výše uvedenou e-mailovou adresu. Téměř žádná škola však soukromé e-mailové adresy neevidovala.
Policisté ovšem získali poznatek, že soukromá e-mailová adresa je uváděna na přihláškách na střední školu. Toto zjištění přineslo velký posun v pátrání po totožnosti po mladé dívce. Po získání informací ihned jeli provést prověrku na adrese, kde by měla dívka bydlet. Dívku v bytě nalezli. Nacházela se ve špatném psychickém stavu, a tak policisté přivolali zdravotníky, kterým dívku předali do péče.
Myšlenky na sebevraždu mohou potkat v tíživé životní situaci každého, děti a dospívající nevyjímaje. I děti a dospívající mohou mít stejně jako dospělí svá trápení, starosti, potíže, problémy, krize, pocity prohry. Na rozdíl od dospělých nejsou však ve svém věku vybaveni takzvanými zvládacími strategiemi – znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi s překonáváním náročných životních situací. Navíc je pro jejich věk poplatná zvýšená emoční reaktivita, zbrklost reakcí, přecitlivělost, nižší psychická odolnost, často i neznalost kompromisů a celkově složité hledání vlastní identity. To vše jsou faktory, které mohou zrodit myšlenku na to, že by bylo možná lepší nebýt. Důvody mohou být různé.
Mezi situace, které mohou vést k pocitům beznaděje a myšlenkám na sebevraždu, patří rozpad rodiny, nestabilní rodinné zázemí, sexuální zneužívání, zanedbávání, fyzické či psychické týrání, změna prostředí a vyčlenění z kolektivu, šikana a kyberšikana, finanční a existenční ohrožení rodiny, hraní her s ústřední tematikou smrti a sebevraždy, necitlivé informování o sebevraždě v médiích, vrstevnické vztahy, „nešťastné“ lásky, školní neúspěch.
