Středočeští policisté z odboru analytiky a kybernetické kriminality řeší během měsíce již třetí případ tzv. falešných bankéřů, jejichž záměr a cíl je jediný – získat nemalé finanční prostředky z účtů důvěřivých občanů.
Jeden z posledních případů se stal koncem září, kdy se na policisty s trestním oznámením obrátila žena, kterou fiktivní bankéři připravili o více jak šest set tisíc korun.
Vše začalo telefonátem, kdy ji kontaktovala údajná pracovnice České spořitelny a za účelem ověření domněle podané on-line žádosti o úvěr jejím jménem, kterou ale žena nezadala, požadovala informaci, u kterých peněžních ústavů má vedené své účty. Poté, co tuto informaci sdělila, následovaly další telefonáty.
Ženu kontaktoval „bankéř“ právě již z konkrétních peněžních ústavů, v nichž měla vedené účty a pod záminkou zjištění, že v internetovém bankovnictví jí bylo přidáno další autorizační telefonní číslo, které neznala, se může jednat o podvod. Aby nepřišla o peníze, bylo jí doporučeno stávající účty zrušit, vybrat z nich veškerou finanční hovotost a vložit je na elektronický účet prostřednictvím „partnerského“ bankomatu.
Pod touto legendou ji „fiktivní bankéř“ zcela věrohodně přesvědčil, aby finanční prostředky z obou účtů vybrala. Současně jí přes aplikaci WhatsApp zaslal QR kódy s adresami virtuálních peněženek „podvodníků“, na které postupně na různých místech v Praze, vložila prostřednictvím bitcoinmatu, veškeré své úspory v řádech statisíců.
Veškerá komunikace s ženou netrvala nijak krátkou dobu. Podvodníci s ní hovořili několikrát za den, přičemž některé hovory trvaly téměř hodinu. Nicméně, ženu přesvědčili tak dokonale, že veškeré tyto hovory absolvovala, plnila pokyny podvodníků, a ti získali, co potřebovali – její nemalé finanční prostředky.
V daném případě již policisté konají úkony trestního řízení pro podezření z přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku (až pětiletá trestní sazba).
První takovýto případ zaznamenali kriminalisté ve Středočeském kraji v roce 2020. Od té doby – do současnosti – již řeší na osm desítek případů s legendou „falešný bankéř“, kdy škoda přesahuje dvanáct miliónů korun.
PREVENCE
A jak se takovému jednání podvodníků bránit? Nejlépe takový hovor ukončit a sdělit, že si informace ověříte fyzicky přímo v konkrétním peněžním ústavu. Navíc pracovníci banky nikdy takto telefonicky s klienty nekomunikují, nikdy nepožadují provést takového transakce – tedy, aby klient vybral veškeré uložené peníze a převedl je na kryptoměny.
Prevence se zdá velmi jednoduchá, přesto ale na tyto telefonáty reagují aktivně desítky poškozených, kteří se přesně řídí pokyny podvodníků.
