První květnový večer, těsně před jedenáctou, vyjížděli plzeňští hasiči na Slovanskou třídu. Jejich kolegové od policie si vyžádali asistenci. Při jejich příjezdu na ně, společně s policií, čekala dáma, která na první pohled vypadala, že byla hlídkou zajištěna a omezena na osobní svobodě. Po konzultaci s policií a dotčenou osobou vyšlo najevo, že ono omezení způsobené pomocí pout na rukou dotyčné, bylo původně záměrné a zcela dobrovolné a policie s ním nemá nic společného.
Naopak se policisté snažili nešťastnici z pout pomoci. Kámen úrazu tkvěl v tom, že použitá pouta neodpovídala typu služebních pout Policie ČR, tudíž policejní klíčky nefungovaly a originální klíčky jaksi nebyly k dispozici.
Vrozená slušnost a gentlemanství hasičům nedovolily ptát se, kam se klíčky poděly…
Šikovnému policistovi se podařilo jedno „klepeto“ otevřít improvizovaným způsobem, jehož technika je služebním tajemstvím.
Druhé, které bylo již příliš utažené, otevřeli hasiči pomocí menší rozbrušovačky za kontinuálního chlazení. Jelikož se událost obešla bez zranění a žádný zákon nebyl porušen, mohli jsme se všichni vrátit na základny a zachráněná dáma se opět mohla věnovat činnosti započaté před tím, než ji kdosi/cosi upoutalo.
