Navzdory neustálým a častým varováním, aby lidé byli obezřetní při správě svých financí, při lákavých nabídkách snadného a rychlého zbohatnutí nebo při vidině romantického vztahu, policisté stále přijímají množství oznámení napříč celým Plzeňským krajem, že lidé byli podvedeni a že přišli o svoje peníze. Ve všech případech byly po přijetí oznámení zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvod a policisté na všech případech intenzivně pracují.
Forma spáchání internetových podvodů je různá. Jedna žena si například na sociální síti začala dopisovat s mužem, který měl toho času pobývat na lodi v Indickém oceánu. Navázali spolu bližší přátelský vztah. Muž pak ženě sdělil, že má strach, aby mu někdo na lodi neukradl jeho majetek, což měla být bedna s penězi, a že jí pošle tuto bednu do úschovy. Jen potřebuje peníze na poplatky pro kurýrní službu. Žena mu tedy poslala 200 tisíc korun. V bance pak zjistila, že se stala obětí podvodu.
Jiná žena si také dopisovala na sociální síti s cizincem, který jí po nějaké době chtěl poslat balíček. A také potřeboval peníze za odbavení na letišti, protože měl být v balíčku větší obnos peněz, a na kartu s povolením mezinárodního doručení. Žena tedy na pobočce banky zaplatila 140 tisíc korun. Poté žena měla zaplatit další poplatky, protože v balíčku bylo údajně nalezeno zlato a je nutné doložit licenci obchodníka se zlatem. Žena šla opět do banky, ale tam jí sdělili, že její účet byl zablokován z důvodu možného podvodného jednání a její platbu nepřijali. Nato požádala svoji kamarádku, aby poslala peníze za ni. Při výzvě k dalšímu poplatku dopravci žena odepsala, že má zablokovaný účet a že už žádné peníze nemá. Dopravce jí napsal, že tedy žena bude čelit zákonům o praní špinavých peněz a že bude zatčená. To ji vyděsilo, a tak si vzala u banky půjčky. Vznikla jí tak škoda 313 tisíc korun. V tomto případě byly zahájeny úkony trestního řízení i pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání.
Další z poškozených na sociální síti našel stránku, kde nabízeli investice a rychlý výdělek. Vyplnil kontaktní údaje a poté mu zavolal muž, který jej instruoval k zaslání vstupního vkladu, poplatku pro výhodnější nabídku a také pojištění účtu. Na bankovní účet tak zaslal 350 tisíc korun, ale do současné doby mu žádné finanční prostředky vyplaceny nebyly.
Jiný poškozený si při telefonátu s údajným bankéřem v domnění, že reaguje na investiční nabídku, nainstaloval do svého mobilního telefonu a počítače program na vzdálený přístup. Tím umožnil přístup do internetového bankovnictví. Poté zjistil, že mu z jeho účtů bylo postupně odčerpáno 9 260 000 korun.
Další ženu kontaktoval neznámý muž s tím, že si může vybrat naspořené prostředky z dříve investovaných peněz do kryptoměny. Také si stáhla programy na vzdálený přístup a vzala si půjčku. Tyto peníze pak z jejího účtu byly odčerpány. Žena tak přišla o 217 tisíc korun.
Investice do kryptoměny zlákala dalšího muže. Po prvotní investici část peněz dostal zpátky, což působilo důvěryhodně, a tak začal investovat vyšší částky. Celkem odeslal více než 6 milionů korun. Žádné peníze však nevydělal, naopak o ně přišel.
Jednomu z poškozených přišly SMS zprávy s tím, že jeho účet byl napaden. Při následném telefonátu podle instrukcí převedl na cizí bankovní účet 212 tisíc korun.
K dalšímu podvodu došlo, když žena inzerovala na internetovém portálu k prodeji zboží. Na její inzerát reagovala neznámá osoba a měla o ně zájem. Pod záminkou dokončení registrace a ověření bankovního účtu vyplnila odkaz, který jí přišel do e-mailu. Tím získal neznámý pachatel přihlašovací údaje k jejímu internetovému bankovnictví, kde se pokusil provést několik transakcí a obohatit se tak o částku 373 tisíc korun. Transakce banka zamítla a k odeslání peněz nedošlo.
I když v tomto případě žena o své peníze nepřišla, je stále třeba být obezřetnými. Nenechat se zlákat vidinou snadného a rychlého zbohatnutí či milostného vztahu. To pak nahrává podvodníkům, kteří dokáží připravit poškozené o jejich úspory, případně je dovést i půjčení si vysokých finančních částek. Apelujeme i na to, aby si lidé neinstalovali do svých elektronických zařízení žádné programy umožňující vzdálený přístup jiným osobám do jejich mobilů či počítačů a aby neposílali nikomu kopie osobních dokladů nebo důležitých dokumentů. Jedině tak je možné svoje finance chránit a nepřijít o ně.
