Právě vrcholí registrace do soutěže Slepá místa, v níž mohou obce vyhrát inteligentní kamerový bod do vybrané problémové lokality. Členem poroty soutěže je i kapitán Martin Spurný, forenzní expert Znaleckého ústavu Policie ČR, jehož rukama za 18 let pošly tisíce hodin záznamů z bezpečnostních kamer. Jaké jsou podle něj největší chyby při instalaci?
Vyšetřovatel přichází na místo činu, které snímá bezpečnostní kamera. Co udělá jako první? Logicky si vyžádá záznam. Zde se však realita začíná lišit od populárních televizních kriminálek. Místo stěžejního vyšetřovacího materiálu často přichází záznam s nízkou forenzní kvalitou. Pokud přičteme opakující se problémy se špatnou instalací, z původně zásadního důkazu pro obžalobu se stává bezcenný sled nevypovídajících obrázků. Níže uvádíme 7 nejčastějších chyb při instalaci kamer podle kriminalisty Martina Spurného.
1. Důkaz je mimo záběr kamery
Vyšetřovatelé často narazí na skutečnost, že pachatelé nejsou v záběru kamery, anebo jsou tak daleko, že ze záběru prakticky není možné zjistit relevantní informace. Důvod? Nikdo si před instalací kamery neudělal bezpečnostní analýzu situace. Typický příklad nesprávné polohy kamery je někdy vidět v obchodech nebo bankách: když lupič přijde k pokladně s čepicí na hlavě, kamera při pohledu shora zkrátka nevidí jeho tvář.
2. Otočná kamera se „otočila zády“
Otočné (neboli PTZ) kamery jsou praktické a všestranné, ovšem zároveň kladou větší důraz na správnou instalaci. Jejich popularita s sebou často přináší neodbornou instalaci z forenzní perspektivy. Příkladem může být městská dohledová kamera s automatickým střídáním pěti až deseti úhlů záběru, což se v případě náhlé události obvykle ukáže velmi nešťastným. Výhodou jsou naopak statické multisenzorové nebo panoramatické kamery, které nepřetržitě sledují široké zorné pole a podezřelý je proto vždy přítomen v záběru kamery. Díky tomu mohou pak forenzní experti snáze dokázat, že záznam pochází z jednoho spolehlivého zařízení a není zmanipulovaný.
3. Rozmazané obrázky (nejen) z analogové kamery
Přechod od analogových k IP kamerám přinesl mnohem lepší rozlišení obrazu, Full HD se u nových instalací považuje za standard. Přesto v tomto případě pro policejní vyšetřovatele platí „čím více, tím lépe“. Vyšší rozlišení totiž přirozeně poskytuje mnohem lepší detaily a tím pádem i účinnější snazší identifikaci osob a předmětů. Na rozdíl od rozmazaných záběrů ze starých analogových kamer umožňuje obraz ve Full HD nebo 4K zachytit důležité podrobnosti. Do samotných kamerových systémů navíc lze posléze nasadit nejnovější analytické aplikace založené na umělé inteligenci, jako je detekce obličeje nebo čtení RZ vozidel.
4. Objekty ztracené mezi snímky
Nízké FPS, tedy frekvence snímkování, bývá jedním z dalších důvodů, proč není možné použít kamerové záznamy k vyšetřování. Nízká snímková frekvence se objevuje u starých kamerových systémů, ale kupodivu se s ní občas lze setkat i u IP kamer s vysokým rozlišením. Stává se to v případě, že chtějí instalátoři ušetřit šířku pásma nebo úložiště. Když například 4K kamera ukládá vysoce detailní video, ale pouze při 5 fps, bude stěží možné identifikovat jedoucí auto ve scéně nebo počítání bankovek na přepážce. Jednoduše řečeno, pokud chcete použít záznam pro identifikační účely, frekvence obrazu by nikdy neměla klesnout pod 15 FPS, a pokud chcete identifikovat pohybující se vozidla, měla by být frekvence alespoň 25 FPS.
5. Černé siluety nebo bílí duchové
Schopnost pracovat v obtížných světelných podmínkách je do značné míry dána technologickou úrovní kamery. Při instalaci však musíte dodržovat základní principy: pokud je to možné, neměly by být čelem ke kameře umístěny silné zdroje světla. Osvětlení
sledované scény by mělo být co nejrovnoměrnější. Při instalaci je nutné zohlednit také vnější nebo časově spínaná světla – neměly by rušit scénu. Přirozeně lze objekt detekovat, pouze pokud se jeho jas liší od pozadí. Zvláštní kapitolou je noční IR přísvit. Zde je důležité zvolit jeho vhodné umístění na základě vzdálenosti sledovaných objektů. Uvědomte si také, že barevné spektrum se může zobrazovat odlišně v závislosti na teplotě.
6. Víme přesně, kdy byl záznam pořízen?
Jeden z nejnaléhavějších problémů, jímž se soudy zabývají téměř na každém jednání, které zahrnuje digitální údaje, je nastavení data a času. Ačkoliv se to zdá banální, nejednoznačnost časových údajů bývá jedním z hlavních argumentů obhajoby. Kdykoliv je v této oblasti sebemenší rozpor, strana obžalovaného na tuto skutečnost okamžitě poukáže a využije ji ve svůj prospěch. Jednoznačný důkaz je proto klíčovým bodem nejen při forenzním šetření, ale i v celém procesu vyšetřování. Nesprávný časový údaj kamery může celé vyšetřování zkomplikovat. Nejčastější příčinou chyb je, že kamera nemá nastavenou automatickou aktualizaci zimního a letního času, nebo během instalace nikdo nezkontroloval a nesynchronizoval datum a čas v kameře s datem v záznamovém zařízení. Moderní VMS naštěstí těmto problémům jednoduše předcházejí. Ideálním důkazem autenticity by mohl v budoucnu být dynamický vodoznak, jenž by zajistil přesnost data a času, a tím pádem nezpochybnitelnou integritu záznamu.
7. Pavučina před objektivem
Seznam nejčastějších chyb uzavírají zádrhely bohužel triviální, které však hrají zásadní roli. Špatně zaostřené kamery, špinavé sklo krytu kamery, pavučiny a jiné nečistoty na objektivu… Výčet by mohl pokračovat. Příčinou je jednoduše nedostatečná údržba kamerového systému, která dokáže kvalitu použité technologie zcela promarnit. Najdou se i skutečné kuriozity, například špatné kabelové připojení nebo záznamová jednotka, které chybí úložiště dat. Nedbalost, nebo úmyslné odstranění důkazů? Tak či tak je jasné, že záznamy je třeba pečlivě chránit. Současný tlak na zodpovědnost při správě osobních údajů (jeho projevem je i GDPR) doufejme povede k lepší péči o kamerové systémy. Ty pak budou moci konečně plnohodnotně sloužit účelu, k němuž jsou určeny.
