Na adresu Policie České republiky v Hradci Králové, konkrétně k rukám krajského ředitele plk. JUDr. Davida Fulky, přišel o prázdninách děkovný dopis od muže z Karlovarska. Pisatel v něm touto cestou děkuje příslušníkovi policie Miroslavu Janečkovi, sloužícímu na pohotovostním a eskortním oddělení zdejšího krajského ředitelství, za záchranu života manželky v době dovolené v zahraničí.
K události došlo na řeckém ostrově Zakyntos, kde zmíněnou ženu postihla přímo v moři nečekaná srdeční příhoda s následným kolapsem organismu. Před utonutím ženu, dle slov jejího muže, zachránil právě náš policista (v té době zde rovněž na dovolené), který byl náhodou nablízku a vynesl ji z vody na břeh. Zde poškozenou udržoval ve stabilizované poloze, přičemž jí neprodleně zajistil lékařskou pomoc. Současně se postaral o zkontaktování jejího manžela (autora děkovného dopisu).
Policisté z SPJ Moravskoslezského kraje zachránili plavkyni, kterou při plavání bodla vosa
Včasné zajištění lékařské péče nakonec vyústilo ve šťastný návrat všech zmíněných turistů zpět do vlasti, kterému ještě předcházelo osobní poděkování manželů zmíněnému zachránci. V zaslaném děkovném dopise muž mj. policistovi poděkoval za obětavost, pohotovost a profesionální jednání. Vyjádřil také přání, aby lidí s takovými schopnostmi a charakterem bylo co nejvíce. Miroslav Janeček si proto později mohl také vyslechnout i poděkování od samotného vedení královéhradecké policie.
Karvinští policisté zachránili lidský život, využili mimo jiné AED
Nutno dodat, že zmíněný policista o celé události po příjezdu z dovolené skromně pomlčel a nebýt děkovného dopisu, nikdo by se o ní zřejmě ani nedozvěděl. Poté, co byl námi osloven, uvedl mj. následující:
„Záchrana ženy byla v osudnou chvíli spontánní reakcí na to, čeho jsem byl náhodným svědkem a nebylo vůbec o čem přemýšlet. Myslím, že by tak reagoval téměř každý. Samozřejmě mě, i moji manželku, která tam byla se mnou, velmi potěšil zejména šťastný konec, kdy se paní i se svým manželem vrátila zanedlouho zpět do Čech. Když pak přišel na policii děkovný dopis a moje žena ho také četla, viděl jsem, jak je dojatá. Shodou okolností to byla ona, která mi tehdy pomohla v kritické chvíli zkontaktovat manžela poškozené. Protože si myslela, že jde o cizince, komunikovala s ním zpočátku anglicky. Oboustranné překvapení zavládlo ve chvíli, kdy jsme zjistili, že máme stejný rodný jazyk a jedná se o krajany. To bylo nakonec docela úsměvné. Chtěl bych ještě říci, že v životě si situace nevybíráme. Ty si vybírají nás, a proto je dobré být na ně připravený, což já, myslím, i právě díky policii jsem.“
