Od počátku července se krajští kriminalisté velice intenzívně zabývali případem mrtvé 58leté ženy. Její tělo bez známek života nalezl 6. července, krátce před jedenáctou hodinou večerní, v malé obci na Benešovsku – na louce v blízkosti rybníka u Klokočné, její přítel, který současně i kontaktoval policisty.
Krajští kriminalisté pak v souvislosti s tímto případem zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze zvlášť závažného zločinu vraždy, neboť nebylo pochyb o tom, že zranění, která měla žena na svém těle, si nemohla způsobit sama.
Následovalo vyšetřování, v rámci kterého prováděli kriminalisté nespočet úkonů trestního řízení důležitých k objasnění případu, tedy dopadení osoby, která tímto způsobem ženě ublížila a zjištění i mechanismu zranění. Kromě výzev směrem k veřejnosti ohledně možného pohybu osob v lokalitě, kde se žena nacházela, probíhaly i další úkony – např. byla nařízena soudní pitva k zjištění příčiny smrti, dále byli přizváni soudní znalci z několika vědních oborů a v rámci prověřování prováděli kriminalisté i vyšetřovací pokus, jak ke zraněním mohlo dojít.
Již od počátku pracovali kriminalisté i s vyšetřovací verzí, jak ke zraněním, kterých měla žena zejména na rukách a nohách skutečně velké množství, mohlo dojít. Ze svědeckých výpovědí věděli, že se žena pohybovala ve společnosti většího psa – německého ovčáka. Jejich hypotéza tak směřovala právě k němu, tedy že ženu mohl napadnout a takto fatálně zranit právě pes.
Z tohoto důvodu přibrali kriminalisté k vyšetřování soudního znalce z oboru zemědělství – odvětví kynologie. V rámci prověřování provedli ve spolupráci s příslušnými znalci také vyšetřovací pokus (důkazní prostředek, jímž v uměle vytvořených a obměňovaných podmínkách prověřují nebo upřesňují skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popř. zjišťují nové skutečnosti důležité pro trestní řízení), při kterém zajistili srovnávací materiál, který vznikl po zákusech psa do vepřové kůže. Tento materiál byl následně předložen i znalcům, kteří prováděli pitvu ženy. Následovala i komparace srovnávacího materiálu se zraněními na těle ženy, která působila jako bodno-řezná. A závěr znalců podložený znaleckými zkoumáními a ověřenými vědeckými metodami, byl jednoznačný – škrábance na těle ženy způsobil pes předními běhy a nespočet zranění na jejím těle vznikla pokousáním. Toto bylo potvrzeno i v rámci expertního zkoumání v oboru kriminalistika – odvětví biologie-genetika, kdy byl „zkoumání“ podroben i pes, který měl ženu napadnout. V jeho ušních boltcích byla při stěrech zajištěna krev, u níž bylo po stanovení profilu DNA zjištěno, že se jedná o totožné DNA se zemřelou ženou.
V rámci prověřování kriminalisté zjistili, že žena si k rybníku, kde se chtěla vykoupat, vzala s sebou i psa svého přítele – německého ovčáka, kterému po cestě házela aport. A byl to právě pes, který ženu napadl a způsobil jí velké množství zranění, která pro ni byla smrtelná. Toto spolehlivě prokázala jak pitva, tak i znalecké posudky z odvětví kynologie a odborná expertíza z oboru kriminalistika, odvětví genetika.
Kriminalisté tak ve spolupráci se znalci, a s využitím vědeckých metod, vyloučili, že by ženu napadla a usmrtila jiná osoba. Vzhledem k tomuto závěru tento zcela výjimečný případ z počátku července kriminalisté odložili, a to podle § 159a odst. 1 tr. řádu – s ohledem na všechna prokazatelná zjištění nejde o podezření ze spáchání trestného činu.
