V úterý 10. února 2026, v 08:25 hodin, oznámil muž na tísňovou linku 158, že má obavu o svého syna. Uvedl, že syn je nemocný, pravidelně musí užívat léky a mívá sebevražedné sklony. Pohřešovaný devatenáctiletý mladík měl v půl šesté ráno odjet do práce, kam však nedorazil. Mobilní telefon měl vypnutý.
Po mladém muži policisté ihned rozjeli pátrání. V těchto případech může hrát roli opravdu každá minuta. Do pátrání se zapojili vimperští policisté společně s pátrači a také se strážníky Městské policie Vimperk. Od řidiče MHD se policisté dozvěděli, že ráno s největší pravděpodobností mladík do autobusu skutečně nastoupil a vystoupil u autobusového nádraží.
To, že se měl mladík pohybovat ráno v blízkosti nádraží, policistům potvrdil také vimperský městský strážník, společně s asistentem prevence kriminality. Policistům prap. Josefu Kaincovi a pprap. Lukáši Svěchotovi se nakonec podařilo mladíka před jedenáctou hodinou vypátrat. Když muže uviděli, jak stojí s jednou nohou na zábradlí mostu, který vede přes rušnou silnicí u vlakového nádraží ve Vimperku, museli začít rychle jednat.
Mladík křičel na policisty, až se k němu nepřibližují, jinak, že skočí dolů. Hlídka proto zůstala v dostatečné vzdálenosti od muže a nepřestávala s ním komunikovat. Zhruba po pěti minutách krizové komunikace se jim podařilo muže přesvědčit, aby slezl ze zábradlí dolů a využil jejich pomoci.
V bližším kontaktu s mladíkem si policisté všimli poranění na ruce, ke kterému jim uvedl, že si ho způsobil sám, protože to chtěl opravdu ukončit. Policisté mu na místo zavolali zdravotnickou záchrannou službu, která si mladíka převzala.
Oběma policistům patří za jejich skvěle odvedenou práci veliké poděkování. Heslo „Pomáhat a chránit“ se jim tak podařilo naplnit do puntíku.
