Divnověci. Jako strážník jste zvyklí přijet řešit neřešitelné, chápat nepochopitelné a vymyslet nemožné. Někoho musí kousnout radioaktivní pavouk, nám stačí navléknout uniformu a konat z mála velké věci. Jste-li milovníky záhad a improvizace, je pro vás uniforma strážníka tím pravým oděvem superhrdiny. Taky toho musíte docela dost vydržet, ale to se časem poddá.
Pardubičtí strážníci dnes chtějí představit soupis divnověcí, které řešili v Pardubicích jen za poslední týden. Většinou je to něco, nad čím rozum zůstává stát, ale oni si toho kolikrát už ani nevšimnou.
– Třeba muž, který ve tři ráno jde a lehne si na silnici před svým domem. Z vedra a alkoholu člověk dělá různé věci. Tohle je jedna z nich.
– Podle lékařů jsou hodnoty kolem tří promile stavem, kdy člověku hrozí smrt. Strážníci sbírají jedince se 4,5 promile. Vás by to možná zabilo, je to ani nepřekvapí.
– Osmihodinovou šichtu při hlídání mladého a neklidného muže, kde se hlídky strážníků a policistů střídají jak na orloji, aby péče o pacienty mohla vedle probíhat v klidu.
– Frajera, který jak ze špatného filmu, ozbrojený až po zuby boxery a obušky – do každé ruky jeden – bloumá nákupním centrem při hledání konfliktu, který by vyvolal. A strážníci k němu jedou rovnou od jiného poberty, který leze do cizích zahrad s nožem.
– Človíčka, který v osmém patře myje sklo tak, že stojí na balkonovém zábradlí a myje lodžii zvenčí. Bez zajištění a zřejmě i bez rozumu.
– Noční rvačku dvou opilců v Bubeníkových sadech, kde se ukáže, že nejde o rvačku, ale o pokus dvou opilců dostat se domů. Celá ta mela je pak jen snaha postavit na nohy jeden druhého.
– Muže v trenýrkách, který ve čtyři ráno mluví s pouliční lampou a bere za kliky aut, protože drogy jsou svinstvo.
– Oznamovatele, který trvá na příjezdu hlídky a předůležitě hlásí černou skládku v lese poté, co tam našel dvě plastové lahve. Na tahle hnutí mysli prostě musíte nemyslet.
– Stejně jako na oznamovatele, který v příšerném vedru pedantsky trvá na dodržování provozního řádu sportoviště na Dukle, jehož návštěvníci jej přetáhli o celé dvě minuty. A to přesto, že jde o první dvě minuty dne, kdy tam přestalo pražit slunce, a zároveň nejde o rušení nočního klidu.
Prostě divnověci, které většina lidí za celý život nezažije třeba ani jednou. Strážníci je někdy stihnou všechny během jednoho týdne. A zítra? Zítra přijede zase něco, co je ještě nenapadlo.
