Dlouhých 43 let svého života zasvětil pan Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D., MBA pražským profesionálním hasičům. V hasičských kruzích, a nejen tam, je jeho jméno velmi známé. Ostatně za svůj život byl nesčetněkrát v médiích, zasahoval u tisíců různých případů, včetně požáru hotelu Olympik v roce 1995, při kterém zemřelo osm lidí.
Byl to právě Václav Kratochvíl, kdo v roce 2002, během ničivých povodní, sloužil nepřetržitě 34 hodin na Karlově mostě. Právě tuto cennou českou památku měl velitel Kratochvíl na starosti. Most se tehdy i za pomocí těžké techniky podařilo před velkou vodou uchránit.
Poškozené tlakové lahve u benešovského nádraží prostřelili odstřelovači ze středočeské zásahové jednotky
V roce 1975 ukončil základní školu. V letech 1975 až 1979 se vyučil v oboru mechanik zemědělské techniky s maturitou. Dne 16. června roku 1979 se stal podnikovým hasičem v podniku Motorlet Praha. Dne 1. ledna roku 1982 nastupuje k Požárnímu útvaru Praha, tedy dnešnímu Hasičskému záchrannému sboru. V letech 1983 až 1985 se věnoval pomaturitnímu studiu na Střední odborné škole požární ochrany Ministerstva vnitra ČR ve Frýdku-Místku. Následovalo inženýrské studium na Vysoké škole báňské, postgraduální studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, či doktorské studium na Vysoké škole báňské, Fakultě bezpečnostního inženýrství. Po tomto zamířil Václav Kratochvíl ještě na Ústav práva a právní vědy, kde vystudoval obor pojišťovnictví a risk management.
Od roku 2003 začal externě vyučovat na Vysoké škole báňské – Fakultě bezpečnostního inženýrství a od roku 2018 začal externě vyučovat také na Českém vysokém učení technickém, konkrétně na stavební fakultě. Je jmenován znalcem v oboru požární ochrany, je členem několika komisí a v rámci požární bezpečnosti se podílel například na zabezpečení několika českých nemocnic, řady silničních i dálničních tunelů, či pražského metra.
Student oznámil na Univerzitě Karlově v Praze uložení bomby. Policejní pyrotechnik prohledal mimo jiné jeho auto
U pražských hasičů prošel snad všemi možnými funkcemi. Po třech letech služby se z něj stal velitel družstva, po dalším roce velitel čety. 20 let byl členem lezecké skupiny, kdy se poté stal dokonce jejím velitelem. Následoval post velitele USAR týmu, 21 let byl zároveň potápěčem.
Jeho hasičská kariéra u dnešního HZS hl. m. Prahy započala v roce 1982 na stanici číslo 7 na Smíchově. Po roce služby přestoupil na centrální stanici v Sokolské, kde sloužil 26 let, následovaly dva roky na stanici v Radotíně a od roku 2011 až do konce své služby strávil svůj služební život na stanici Petřiny, kde po celou dobu působil jako velitel čety na směně C.
Mimo to je jedním z největších odborníků, ne-li zcela největším, v České republice na likvidaci tlakových lahví, ať už hořících, či jakkoliv poškozených. V tomto směru dlouhá léta spolupracuje s elitními odstřelovači nejen ze zásahových jednotek Policie ČR, ale také s odstřelovači Útvaru rychlého nasazení Policie ČR, či s odstřelovači Armády ČR a v neposlední řadě s policejními pyrotechniky. Na některé „ostré“ události tohoto typu neváhal vyjet v době osobního volna.
U HZS Praha prosadil pořízení prvních balistických bariér, které se využívají nejen při nálezech nebezpečných předmětů, ale také například při prověřování nálezů nástražných výbušných zařízení.
Mimo to si vždy našel čas, aby své bohaté zkušenosti předával pražským dobrovolným hasičům v rámci pravidelných velitelských kurzů, různých cvičení a výcviků.
V roce 2019 byl vyhlášen jako Hasič roku.
Do své poslední služby nastoupil dne 31. prosince 2024. V průběhu této směny vyjel k jedné události – požáru odpadu. A ani na své poslední směně nezanevřel na dobrovolné hasiče, pro které si připravil školení přímo v tunelech pražského Městského okruhu. Ještě před jeho odchodem z aktivní služby se s ním rozloučilo nejen vedení pražských hasičů, ale také generální ředitel Hasičského záchranného sboru HZS ČR pan Vladimír Vlček. Se svým velitelem se rozloučila také celá směna C na petřinské stanici a nechyběla ani rozlučková jízda napříč všemi pražskými stanicemi, či stanicí HZS Správy železnic.
Po dlouhých 43 letech tak skončila významná éra jednoho významného člověka, kterého sice možná veřejnost nezná tolik, jako řady úspěšných sportovců. Pro Českou republiku a občany Prahy však udělal opravdu mnoho dobrého.
Na hasiče však nezanevře ani po svém odchodu z aktivní služby. U HZS Praha bude nadále působit jako lektor, byť již ne ve služebním poměru. Nadále bude také školit dobrovolné hasiče, přičemž se současně s tím přihlásil jako člen do Jednotky sboru dobrovolných hasičů Praha-Řeporyje, kde již delší dobu působí například jeho tehdejší dlouholetý kolega a rovněž bývalý velitel čety u HZS Praha pan Radovan Turnovský, či další někteří jeho dnes již bývalí kolegové z řad HZS Praha.
