Virtuální podvodníci hledají každou slabinu svých obětí, aby je mohli snadno připravit o peníze. S nemocnou seniorkou z Hodonínska komunikoval několik měsíců přes sociální sítě vytrvalý podvodník. Tento se jí představil jako lékař z Iránu, byť podle jména jeho profilu by se mohl spíše vydávat za českého zpěváka a hitmakera z osmdesátých let.
Ženě během komunikace nabídl, že když mu pomůže odcestovat z jeho země, přijede do české republiky a bude ji ošetřovat. Žena pro zaplacení poplatků spojených s cestou tak falešnému lékaři odeslala ve třech platbách více než 170 tisíc korun. Až po tom co se o komunikaci s domnělým lékařem zmínila svým blízkým, zjistila, že se nechala obelhat.
Další případ se odehrál na Blanensku, kde po telefonu falešný bankéř přesvědčil jednapadesátiletou ženu, že její účet je v ohrožení a instruoval ji k převodu peněz na údajně bezpečný účet. Díky nastavenému dennímu limitu přišla „jen“ o padesát tisíc.
Internetové podvody nejsou v dnešní době vůbec ojedinělé a největší nebezpečí pak představují pro osoby žijící osamoceně. Právě reálné zhodnocení důvěryhodnosti virtuálního protějšku, například příbuzným nebo někým blízkým může v podobných případech odvrátit značné finanční ztráty.
