Dnes, první aprílovou středu jsme uspořádali veřejné poděkování jednomu malému zachránci…
Jmenuje se Honzík Vrábel a je mu 12 let. Honzík chodí do páté třídy základní školy v Králíkách. Zhruba před 14ti dny, ve čtvrtek 19. března 2015, Honzovi ujel autobus ze školy a tak se vydal domů, do Dolní Hedeče, pěšky. Cestou potkal staršího pána, který nesl tašku a tak mu nabídl pomoc… Pán se jmenoval Eduard a bylo mu 83 let. Honzíkovi řekl, že si jde pro vodu k Mariánskému prameni. Bohužel, ale pán cestou upadl a nemohl se zvednout. Ani Honzíkova pomocná ruka nic nezmohla. Proto se malý šikula rozhodl zavolat na linku 158…
Operační důstojník Pavel Jansa, který obsluhoval tísňovou linku, od Honzíka vyzvěděl všechny potřebné údaje o tom, kde jsou, co se stalo, zda je starý pán zraněný a tak podobně. Policisté díky tomuto statečnému klukovi oba dva našli a odvezli je do bezpečí domova. Chlapce domů a nezraněného pana Eduarda do Domova důchodců svaté Zdislavy v Červené Vodě…
Troufáme si říct, že Honza Vrábel zachránil svým jednáním panu Eduardovi život, protože radši ani nedomýšlet, co by se stalo, kdyby na zemi ležícího starého pána nikdo do večera nenašel…
Protože takové krásné příběhy každý den na lince 158 neřešíme, rozhodl se plk. Mgr. Jan Švejdar, ředitel Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, malého zachránce ocenit. Výběr dárku byl jednoznačný, neboť jsme se od paní třídní učitelky malého Honzy dozvěděli, že když kolegové z Obvodního oddělení Králíky chlapce dovezli domů, vypadl mu z kapsy mobilní telefon a policisté mu ho při odjíždění služebním autem přejeli… K poděkování se připojila i paní starostka z Králík a Honza k mobilnímu telefonu od policie dostal ještě fotoaparát od Městského úřadu Králíky. Pan ředitel Domova důchodců sv. Zdislavy v Červené Vodě zase předal finanční dar a krásný dort ve tvaru srdce, do kterého se určitě pustí Honza se svými kamarády z páté třídy místní základní školy, kteří se celého slavnostního aktu také zúčastnili… Znovu na úřadě ještě jednou Honzovi poděkoval i pan ředitel z jeho domovské základy…
Honzík v závěru všem řekl, že si myslí, že tak jako on, by se měl zachovat každý a já jsem celé poděkování ukončila slovy, že věřím, že až z nás budou staré babičky a dědečkové a budeme potřebovat pomoc, že potkáme takového fajn a prima kluka jako je Honzík Vrábel!