Vidina rychlého zbohatnutí nebo strach, doslova vyděšení, že Váš účet byl napadený… ano, toto jsou důvody, proč někteří lidé přichází o celoživotní úspory. Naivita, důvěra, strach a v neposlední řadě hloupost, to jsou důvody, které lidi připraví o peníze. Ostravští policisté se v poslední době stále častěji setkávají s oznámeními, která mají jednu věc společnou, lidé přijdou o veškeré své úspory a ještě se mnohdy zadluží.
Je jedno, jestli je vám 20, 30, 40 či 60 a více let, je jedno, zda jste muž či žena, je jedno, zda máte vysokoškolské vzdělání. Tento trend se bohužel týká každého z nás, a proto doporučujeme používat zdravý selský rozum. To určitě může minimalizovat možnost stát se obětí takových útoků.
Několik případů ostravských kriminalistů z poslední doby. Legendy se sice mění, ale cíl zůstává stejný. Připravit lidi o peníze.
Jeden z mnoha případů se stal v průběhu února, kdy seniorka, která měla přes 75 let, přišla o 110 tisíc korun. Uvěřila smyšlené legendě. Přijala telefonní hovor od neznámého muže. Zazněla informace, že je majitelkou bitcoinového účtu u dané společnosti, na kterém má bitcoiny v hodnotě 400 tisíc korun. Jak sama uvedla, nezdálo se jí to, ale opakované hovory, které trvaly několik hodin, ji přesvědčily. Dle pokynů si nainstalovala aplikaci pro vzdálený přístup do mobilního telefonu, a poté se přihlásila do internetového bankovnictví. Díky této aplikaci získal přístup k jejímu účtu i neznámý pachatel. Ten následně stihl převést „naštěstí jen“ 110.000 korun na jiný účet. Poté došlo k zablokování účtu poškozené.
Dalším nejčastějším kyber podvodem jsou investice. U poškozených převládne vidina rychlého zbohatnutí. Zde platí jediné, nikdy vám nikdo nic nedá zadarmo. Muže v produktivním věku okolo 40 let taková vidina rychle zhodnocených peněz přišla na více jak 860 tisíc korun. Zřejmě ho lákalo rychlé a vysoké zúročení peněz, které v bance nedostane. Opět klamavá reklama na sociálních sítích, jak rychle zbohatnout. Muž reagoval na reklamu o investici do kryptoměny. Na tuto klikl, zaevidoval se, a poté už nastal jeden velký „drahý“ kolotoč. Volání či dopisování přes aplikaci WhatsApp falešného bankéře, který poškozeného instruoval o dalších krocích. Poté učinil několik převodů na různé účty dle požadavků. I přesto, že poškozený v tzv. kryptopeněžence úročení investovaných peněz viděl, jakmile se je rozhodl vybrat, měl smůlu. Přepočítal se a přišel skoro o milion.
Tentokrát se nejedná o „hamižnost“, nýbrž o strach. Poškozená zhruba 30letá žena se bála, aby nepřišla o rodinné úspory. I takové útoky nás můžou potkat a je třeba i na tyto upozornit. Žena přijala hovor od rádoby zaměstnance banky. Zazněla klasická legenda. Voláme vám ohledně podané žádosti o úvěr. Osobně jste navštívila pobočku, kde jste se prokázala občanským průkazem na vaše jméno. Proto nyní půjčku můžeme dokončit. To jsou slova, které doslova poškozenou vyděsila. Nikde totiž nebyla a o půjčku nežádala. Následoval scénář, který je typický pro tento druh podvodu. Přepojíme vás na bezpečnostního technika, který s vámi věc dořeší. Zde měla poškozená reagovat tak, že položí telefon a osobně zajde do své banky, případně zavolá na zákaznickou linku. Žena však pokračovala v telefonickém hovoru. Další bankéř jí dal návod, jak peníze na účtu zachránit. Měla si založit si rezervní účet a tam přeposlat peníze. Tak jak muž řekl, tak žena ze strachu učinila. Naštěstí provedla jednu finanční transakci ve výši 300.000 korun, a poté si uvědomila, že by se mohlo jednat o podvod. Chtěla po „bankéři“ platbu vrátit, ten to však odmítl a naopak ji přesvědčoval o zaslání dalších peněz. Kladl dokonce podmínky, že dokud neodešle všechny peníze, které má na účtu, tak její peníze nebudou v bezpečí. Zde už poškozená prozřela a další platební transakci neprovedla.
No a v neposlední řadě je nutností také upozornit na druh podvodu, ve kterém hraje hlavní roli umělá inteligence. Tentokrát se nechal nachytat zhruba 60letý muž, který přijal hovor. Na opačné straně se ozval mužský hlas umělé inteligence, který se představil jako Celní správa ČR. Následně poškozenému sdělil informaci, že má nedoplatek pokuty za rychlost. Pokud to chce řešit, má na mobilním telefonu stisknout klávesnici 1. Vzhledem k tomu, že muž se zřejmě obával možných problémů, dbal pokynů umělé inteligence. Poté mu na telefon přišel internetový odkaz, na který klikl. Tam už byl odkaz na portál řidiče, který vyplnil dle požadavků, tedy zadal přihlašovací údaje banky včetně hesla. Následovalo přesměrování na webovou stránku pro přihlášení do bankovnictví své banky, které se tvářilo jako skutečné. Zadal přihlašovací údaje, a poté byl vyžadován odečet platby ve výši 970 korun jako dobití nějakého kreditu. Na to muž nereagoval a činnost ukončil. Tím to však pro muže neskončilo. Netrvalo dlouho a přijal hovor od falešného bankéře, který ho informoval o skutečnosti, že jsou jeho peníze v ohrožení. Následoval stejný kolotoč, jako v předchozím případu. Zaslání peněz na rezervní účet bylo jedinou možností, jak své peníze údajně ochránit. V tu chvíli však poškozený ještě netušil, že se stal obětí podvodu a naopak to byl způsob, jak ho o peníze připravit. Muž tak přišel téměř o 130.000 korun.
Nutností je opět připomenout několik informací a rad:
Policie v těchto případech varuje veřejnost před těmito podvodnými jednáními a doporučuje maximální obezřetnost, jelikož ke každé takové investici je potřeba přistupovat jako k rizikové. Před samotnou investicí do kryptoměn je vždy potřeba zjistit, jak tyto investiční platformy fungují a jakým způsobem se provádí nákup a prodej této měny. Stejně tak je důležité ověřit si věrohodnost investičního poradce nebo dané společnosti, a rovněž je třeba pamatovat na to, že nikomu za žádných okolností není třeba povolovat vzdálený přístup ke svému počítači či do telefonu. Tyto případy jsou dnes opravdu sofistikované a neustále přibývají.
Jestliže přijmete hovor od falešného bankéře, který vám sdělí například napadení vašeho účtu, reagujte následovně. Ukončete hovor a hned volejte do banky. Najděte si zákaznické číslo. Nikdy nevolejte zpět na číslo, které vám volalo.
