Plzeňští policisté se zabývali oznámením o loupežném přepadení, ke kterému mělo dojít v noci ze 6. na 7. září poblíž centra Plzně. Oznámení učinil 42letý muž, který uvedl, že měl být napaden dvojicí maskovaných mužů. Ti ho měli udeřit do hlavy, následkem čehož měl upadnout do bezvědomí. Policistům dále sdělil, že se probudil až druhý den kolem půl dvanácté dopoledne a zjistil, že mu chybí černá taška s osobními věcmi v hodnotě 3 tisíce korun.
Policisté začali oznámení bezodkladně prověřovat a po údajných pachatelích pátrat. V průběhu prověřování se však ukázalo, že skutečnost byla jiná.
Muž nakonec přiznal, že si napadení i následné odcizení věcí vymyslel. Uvedl, že pravděpodobně vlivem požitého alkoholu usnul v křoví poblíž Rooseveltova mostu a tašku s věcmi nejspíš někde ztratil, případně někdo využil jeho opilosti a tašku mu odcizil.
Policisté tak nakonec nepátrali po dvou maskovaných útočnících, ale museli se zabývat především tím, co se skutečně stalo.
Vymyšlené oznámení není bez následků
Podobná oznámení přitom nejsou jen „nevinným výmyslem“. Každé oznámení o napadení nebo krádeži musí policisté prověřit. Znamená to nasazení policistů, jejich času a dalších prostředků, které mohou v danou chvíli chybět u skutečných událostí, při kterých někdo opravdu potřebuje pomoc.
Uvádět smyšlené skutečnosti a zaměstnávat policisty pátráním po neexistujícím pachateli rozhodně není legrace. Takové jednání může mít pro oznamovatele také právní následky, a to v závislosti na konkrétních okolnostech a závažnosti jednání jak v rovině přestupku, tak i trestného činu.
Policie proto upozorňuje, že oznámení události by vždy mělo odpovídat skutečnosti. Každé smyšlené oznámení totiž může zbytečně zaměstnat policisty, kteří v danou chvíli mohou být potřební někde úplně jinde.
