V první polovině května se policisté z Odboru cizinecké policie Pardubického kraje zaměřili na kontrolu cizinců s cílem odhalit podvodná jednání v souvislosti s čerpáním humanitárních dávek. Kontrolám předcházelo dlouhodobé analytické tipování a při následné cílené kontrole bylo celkem na 73 adresách zkontrolováno 195 cizinců.
Ve 42 případech policisté nyní vyhodnocují poznatky a provádí dokazování směřující k odhalení neoprávněného čerpání humanitární dávky.
Při prováděném šetření úzce spolupracují s Úřadem práce ČR, Odborem azylové a migrační politiky MVČR a zastupitelským úřadem země, ze které cizinci pochází. Policisté zkontrolovali také 35 ubytovatelů a následně podali několik podnětů k odhlášení cizince z adresy, na které se prokazatelně nezdržoval.
Během května v souvislosti s čerpáním humanitární dávky policisté již v šesti případech zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvod. Škoda způsobená podvodným jednáním přesahuje částku 2 miliony korun.
Z uvedených realizovaných skutků lze uvést například případ cizinky, která si na základě padělaného potvrzení o ubytování požádala o humanitární dávku na sebe a své čtyři děti, přičemž na uvedené adrese nikdy nebydlela a po celou dobu pobývala ve své domovské zemi. Do České republiky jezdila jen pro prodloužení víza za účelem dočasné ochrany. O finanční pomoc s odůvodněním osobní nouze vyvolané válečným konfliktem ve své zemi žádala každý měsíc opakovaně elektronicky ze zahraničí. Majitel nemovitosti v ČR neměl tušení o nezvaných a utajených nájemnících. Žena si podvodně přišla na více než půl milionu korun.
Za zmínku stojí i muž a žena se sedmi dětmi, kteří v rámci dočasné ochrany pobývají v České republice. Aby si výrazně zvýšili nárokovanou částku humanitární dávky, záměrně se každý vydával za samoživitele se čtyřmi, respektive třemi dětmi. Cíleně zatajili, že sdílí společnou domácnost. Nadlimitně tak odčerpali více než 700 tisíc korun.
V dalším případě si o humanitární dávku požádala cizinka důchodového věku a ihned poté odcestovala do domovského státu, kde pobývala nepřetržitě. Každý měsíc si pak opakovaně podávala žádost o humanitární dávku elektronicky a do ČR přijela až při potřebě prodloužit si dočasnou ochranu. Ve své zemi pobírala pravidelný starobní důchod, přičemž z České republiky jí na účet přicházela částka rovnající se téměř sedminásobku jejího starobního důchodu. V tomto případě byla škoda vyčíslena na více než 200 tisíc korun.
