V nedávných dnech jsme s kolegy z pražského útulku měli zajímavou příležitost ocitnout se při odchytů dvou hadů. Pokaždé se jednalo o krajtu, jednou šlo o krajtu královskou, v druhém případě o krajtu kobercovou.
V tomto ročním období jsou prakticky všichni naši „domácí“ hadi zalezlí někde pod hromadami listí, v kompostu nebo starých pařezech a vylezou prý až na svatého Jiří. Jiné je to však s chovanými cizokrajnými hady. Pokud ti by se nějakým nedopatřením přece jen dostali ven, znamenalo by to v krátkém čase jejich úhyn.
Jenže v panelových bytech je prakticky pořád takové teplo, že hadům bohatě stačí k jejich aktivitám. Proto i v zimě se může stát, že se nám v bytě objeví takový nezvaný návštěvník. Úplně nejčastěji proklouzne stoupací šachtou nebo, s prominutím, proleze záchodovým potrubím. Had jde totiž po vodě, vycítí ji a pod vodou vydrží i několik minut.
Šachtou za toaletou prolezla do cizího bytu i zmíněná krajta kobercová. Jak nám řekl majitel bytu, je už zvyklý. „Kdyby nebyl soused pryč, ani bych vás nevolal. Už k nám prolezl asi třikrát, takže víme, že není jedovatý. Jmenuje se Oloušek. Mně nevadí, já jsem v klidu. Manželka? Ta si taky časem zvykne,“ říká majitel bytu s úsměvem.
V druhém případě využila asi metrová krajta královská nejspíš odsávání z digestoře a prolezla do kuchyně sousedního bytu.
Jak se hadi chytají, nám pověděl kolega Tomáš z naší odchytové služby: „Za ta léta poznám nejedovatého hada. Toho beru i holou rukou, jen někdy si vezmu rukavice. Když si nejsem jistý, hodím na něj hadr nebo použiji nějakou tyč se speciálním koncem.“
Na závěr dobrá zpráva: žádný had, odchycený na území Prahy za uplynulý rok, nebyl jedovatý. Nejčastěji se v útulku ocitla užovka červená, hned pětkrát. Je to nenáročný a chovatelsky nejrozšířenější had, původem ze severní Ameriky. Dalšími zástupci hadů byl jeden hroznýš královský, škrtič z jižní Ameriky, a další severoamerická užovka, tentokrát černá čtyřpruhá.