O téměř šedesát tisíc korun přišla seniorka z Ústecka, kterou prostřednictvím programu Skype kontaktoval neznámý pachatel, který se vydával za lékaře z Blízkého východu. Asi měsíc si s ženou dopisoval, navzájem si přiblížili své zájmy a koníčky, čímž v ženě vzbudil důvěru. Po několika týdnech jí napsal, že by ji rád navštívil, ale že potřebuje, aby pro něj přes OSN zažádala o poskytnutí dovolené. Ženě poslal i formulář, který měl být pro poskytnutí jeho dovolené nezbytný a následoval požadavek o zaplacení několika tisíc dolarů, aby ze své země mohl odjet. Důvěřivá žena poslala na účet u zahraniční banky necelé tři tisíce dolarů, v následné komunikaci po ní neznámý pachatel požadoval zaslání dalších peněz, které už ale nezaplatila.
Legendy, které pachatelé používají k vylákání peněz od důvěřivých lidí, jsou různé, a proto uvádíme několik případů, které ukazují na vynalézavost podvodníků.
Osoba je kontaktována přes email, sociální sítě či Skype. Podvodník si s ní dopisuje lámanou češtinou evidentně překládanou translátorem. Zpravidla se jedná o nabídku využití osobního účtu oslovené osoby k zaslání značné sumy peněz ze zahraničí, přičemž je osobě slíben značný podíl ze zaslaných peněz. Zpravidla je pak požadována nějaká suma od údajné „banky“ či jiné instituce (pojištění vkladu, protiteroristický poplatek apod.), aby mohly být prostředky zaslány. Po zaplacení této sumy je od „jiné instituce“ opět požadován další poplatek a to tak dlouho, dokud je poškozený ochoten platit, pak druhá strana přeruší veškeré spojení.
Objevily se i případy, kdy se podvodník snaží o sblížení po internetu pod nějakou legendou (např. voják bez rodiny a příbuzných, sloužící v zahraničí, který nalezl zlato, cennosti apod.) a ženě slíbí svůj příjezd, ovšem potřebuje si do Čech poslat peníze/zlato/cennosti a to formou balíku. Opět je od poškozené požadováno velké množství poplatků na zajištění takového balíku a až když osoba přestane platit, spojení je přerušeno. Někdy jsou tvrzení podvodníka podložena zasláním (nekrytého) šeku s budoucím termínem vyplacení – o tom, že je šek nekrytý se poškozený dozví až poté, co už sám rozeslal nějaké své prostředky.
Podvodná inzerce: Zájemce na důvěryhodném serveru narazí na inzerát nabízející prodej dopravního prostředku ze zahraničí, cena je zpravidla nepřirozeně nízká. Po navázání kontaktu s údajným prodávajícím (ten buď opět komunikuje pomocí translátoru či anglicky) je mu předestřena legenda o původu dopravního prostředku (zemřel mi bratr a chci se všeho po něm rychle zbavit…) a objasněn způsob dopravy, který má být obvykle realizován přes nějakou celosvětovou společnost a je celkem levný. Po zaslání zálohy, která je požadována z důvodu zaplacení přepravy jsou po poškozeném opět požadovány další prostředky jako pojištění zásilky při přepravě či antiteroristický poplatek. Poškozený je tak postaven do situace, kdy musí zaplatit poplatky, o kterých nebyla řeč, jinak přepravní společnost zboží uskladní a bude požadovat ještě proplacení této služby. Zboží samozřejmě nikdy neobdrží – nejedná se jen o vozidla, ale například i o nejrůznější drahé či unikátní sportovní vybavení.
Kromě shora zmíněných jsme se setkali například z fingovanými nabídkami prodeje psa, nebo koně ze zahraničí. Pachatelé pošlou fotky, nebo videa krásných zvířat, a když se potencionální kupec do mazlíčků „zakouká“, následují požadavky např. o zaplacení cla, certifikátu zdraví, nebo pojištění či nákladů na přepravu do ČR.
Výše uvedenou trestnou činnost páchají v rámci celého světa dobře organizované skupiny cizinců. Peníze zpravidla putují na střední východ či do jižních zemí a z účelově založených kont jsou přeposlány do bank třetího světa, kde už je nelze dohledat. Samotné šetření věci zpravidla naráží na absenci mezinárodních smluv o policejní spolupráci u zúčastněných států), případně nedohledatelnost toku peněz a místa, odkud probíhala komunikace.
Většina obětí se shoduje na tom, že vše vypadá velice reálně, a proto je vůbec nenapadne, že se jedná o podvod. Obětmi se stávají jak senioři, tak i mladí lidé, či střední generace. Pachatelé vědí přesně jak zacílit, aby získali důvěru, u obětí často cílí na emoce.
