Při hraní mobilních her upoutala pozornost ženy středního věku reklama na rychlý výdělek. Kontaktovala firmu, zaplatila vstupní poplatek a za pomoci přiděleného bankéře si založila kryptopeněženku. Pro bezpečné investování a vyhnutí se možným arbitrážím odesílala podle instrukcí finančního experta peníze na účet založený v bance v Indonésii.
Takto během jednoho měsíce odeslala více než půl druhého milionu korun.
V internetové aplikaci pak sledovala, jak se zaslané částky úspěšně zhodnocují. Na kontě se během krátké doby objevilo neuvěřitelných třináct milionů korun. Takovou sumu už chtěla poškozená převést na svůj standardní účet. Podle spolupracujícího bankéře byl ale převod podmíněn zaplacením poplatků. Žena tedy zaplatila poměrně vysoké částky za pojištění či ověření, že se nejedná o praní špinavých peněz.
Když se posléze nedokázala přihlásit ani do investiční aplikace a bankéř přestal komunikovat, pochopila, že byla podvedena.
Do velmi podobné situace se dostala seniorka ze stejného regionu. V reakci na internetový inzerát chtěla investovat do zlata. Podvodnému bankéři poskytla potřebné údaje včetně přístupových bezpečnostních kódů k účtu a zaplatila vstupní šestitisícový poplatek. Od předpokládané ztráty zachránil ženu telefonát z její banky.
Ta jí oznámila, že transakci zablokovala a doporučila bezpečnostní opatření včetně blokace účtu. S největší pravděpodobností jí tak zachránila nemalé částky.
