V sobotu 8. srpna se praporčík Michael Šnajdar, příslušník strakonického 25. protiletadlového raketového pluku, zúčastnil poblíž města Králíky setkání příznivců motorového paraglidingu, aby jim přednášel o první pomoci. Netušil však, že ještě před tím bude bojovat o život jednoho z nich.
„Byl jsem přivolán s tím, že někdo zkolaboval. V první chvíli mě napadlo, že to bude z horka. Že dotyčnému zvednu nohy a bude všechno v pohodě. Ale už první pohled na modrajícího člověka mě rychle přesvědčil o opaku,“ vzpomíná praporčík Šnajdar.
Když doběhl na místo, dva muži už začínali s oživováním. Protože postižený nedýchal, připojil ho na automatizovaný externí defibrilátor (neboli AED), který měl naštěstí s sebou. Postupně tak muž v bezvědomí absolvoval tři výboje. Mezi nimi trojice zachránců neúnavně pokračovala v resuscitaci. „Oba kolegové, jeden povoláním veterinář, druhý policista, s tím měli zkušenosti, což bylo velké plus,“ chválí Šnajdar a dodává: „Krátce po příjezdu zdravotnické záchranné služby se podařilo pacienta rozdýchat. Potvrdila se také naše domněnka, že muž dostal infarkt.“
Během svého vyprávění ovšem připomíná i stinné stránky podobných situací – spousty zvědavců. „Postávali tam mladí lidé. Chlapi, pojďte nám pomoct, volal jsem na ně. Marně. Nabídl se jen šedesátiletý penzista,“ smutně konstatuje.
Zachoval chladnou hlavu
Praporčík Šnajdar slouží ve Strakonicích na obvazišti jako zdravotnický záchranář. S resuscitací se tak již setkal během odborné praxe na škole. I proto dokázal v krizové situaci zachovat chladnou hlavu. „Samozřejmě že zpětně přemýšlím nad tím člověkem, že má jistě rodinu a přátele. Ale v daný okamžik šly tyto myšlenky i všechno ostatní stranou. Myslel jsem jen na to, abych kvalitně odvedl svou práci,“ prozrazuje mladý voják.
Jeho profesionální přístup vysoce ocenili i organizátoři akce motorového paraglidingu. Jeden z nich, Jaroslav Šilar, tento týden na strakonický útvar zaslal děkovný dopis, ve kterém napsal: „Jeho zásah byl rychlý, vysoce odborný, a jak jsme se následně dozvěděli od lékaře z letecké záchranné služby, pacient by bez něj zemřel. Jsme velmi rádi a hrdí, že v české armádě slouží takoví profesionálové.“
„Jsem rád, že to dobře dopadlo. Ale nechci to zveličovat. Dělal jsem prostě svoji práci,“ uzavírá praporčík Šnajdar.
