V době, kdy si měl jeden z pražských strážníků užívat zaslouženého odpočinku, poznal v jednom z mužů celostátně hledanou osobu, na kterou byl vydán příkaz k zatčení. Muže zadržel a předal kolegům ze státní policie.
Oba muži se potkali v provozovně s rychlým občerstvením. Strážník okamžitě poznal muže, kterého v minulosti opakovaně řešil za různá protiprávní jednání. Proto se rozhodl využít svého oprávnění, prokázal se příslušností k městské policii a chtěl dotyčného zadržet. Mladý muž strážníka v civilním oblečení také poznal, nechtěl se však své svobody vzdát tak lehce, snažil se strážníka odstrčit a utéct. To se mu naštěstí nepodařilo.
Strážník ho za pomoci hmatů a chvatů sebeobrany zpacifikoval, a protože u sebe neměl žádné prostředky, například pouta, aby ho mohl zajistit, zalehl ho na zem a držel ho tak až do příjezdu Policie ČR. Tu na žádost strážníka přivolal pracovník rychlého občerstvení.
To, že se strážník ve volnu nemýlil, potvrdila hlídka policie, která si čtyřiadvacetiletého muže převzala k dalšímu opatření. I tento strážník, stejně tak, jako všichni jeho kolegové, kteří v době svého osobního volna prokázali, že jim bezpečnost v metropoli není lhostejná, bude finančně oceněn ředitelem městské policie.
