V neděli 9. února ve 22 hodin vstoupila v platnost výstraha Českého hydrometeorologického ústavu na silný vítr. Stupeň nebezpečí v pondělí ještě vzrostl. Středočeští hasiči se tak připravovali už od neděle na náročné služby v následujících dnech.
Jelikož se předpokládal velký nárůst událostí během krátké doby, byly posíleny směny na Krajském operačním a informačním středisku HZS Středočeského kraje, aby byla zajištěna adekvátní reakční doba na tísňová volání a odbavení událostí. Stejně tak všechny jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí dostaly informaci o situaci s požadavkem na zkontrolování techniky a věcných prostředků, protože se dalo očekávat, že i ony budou k událostem spojených se silným větrem vyjíždět.
Problémy, které meteorologové v souvislosti s vydanou výstrahou předpokládaly, se začaly naplňovat už od nočních hodin z neděle na pondělí. Silný nárazový vítr především lámal stromy, které padaly na pozemní komunikace a znemožňovaly místy průjezd. Nápory větrné bouře také často odnášely ze zahrad a balkonů předměty, které nebyly řádně upevněné, nebo i poškozovaly a narušovaly střešní krytiny, které následně hrozily pádem a bylo nutné je odstranit nebo zabezpečit.
V období od začátku platnosti výstrahy do šesté hodiny druhého dne vyjeli středočeští hasiči k 114 událostem v souvislosti se silným větrem, převážně šlo o popadané stromy na pozemní komunikace. Nejvíce zasažena byla západní část kraje, hlavně okresy Příbram, Beroun a Kladno. Od pondělní šesté hodiny pak začal platit extrémní stupeň nebezpečí vydané výstrahy. To znamená, že v nárazech mohl vítr dosahovat až 110 km/h.
Postupem dopoledne se počet výjezdů zvyšoval. Největší nárůst událostí zaznamenalo operační středisko od šesté do osmé hodiny ranní, kdy odbavilo asi 135 událostí souvisejících s větrným počasím. Poté se situace začala uklidňovat, hodinový nárůst událostí byl menší a dalo se předpokládat, že v době skončení extrémního stupně výstrahy (13 hodin) bude situace už klidnější. Opak byl však pravdou, neboť od dvanácté hodiny operační středisko zaznamenalo výrazné zvýšení počtu událostí, za první hodinu po poledni jich bylo 150. Další hodina byla pro Středočechy nejextrémnější za celou dobu vydané výstrahy, protože během ní přibylo do jejich statistik přes 330 nových záznamů. Celkový počet událostí, ke kterým hasiči v kraji do 14. hodiny vyjížděli, tak překonal číslo 900.
K dosažení hranice jednoho tisíce výjezdů v souvislosti s řáděním větru stačila další hodina. Pak se počet událostí však začal postupně snižovat a situace se opět zvolna uklidňovala. Do jednadvacáté hodiny se celkový počet událostí spojených s bouří Sabine vyšplhal k necelým 1200.
V úterý 11. února byla výstraha na nejnižším možném stupni, přesto počet událostí stále přibýval. Během noci vyjeli hasiči k více než stovce dalších případů v souvislosti s nepřízní počasí a přes den likvidovali další popadané stromy nebo zajišťovali narušené střešní krytiny. Celkový počet událostí k večeru už překročil 1500. Ve středu 12. února, kdy byla výstraha stále v platnosti, ovšem výjezdy hasičů ve Středočeském kraji byly spíše v jednotkách případů. Celkem tak hasiči za období vydané výstrahy od 9. února (22 hodin) do 12. února (18 hodin) likvidovali v souvislosti se silným větrem 1527 událostí. Mapa kraje se tak pokryla téměř souvislým kobercem značek technické pomoci.
Podobnou zátěž jako hasiči, kteří k událostem vyjížděli, zaznamenali také operátoři tísňových linek. Během největšího náporu větrné bouře Sabine (pondělí 12–15 h) zaznamenalo středočeské operační středisko téměř tisícovku hovorů. V tu dobu obsluhovalo příjem tísňového volání pět operátorů. To znamená, že každý operátor odbavil 200 hovorů, to je asi 66 za hodinu. I z těchto čísel je patrné, že zátěž, kterou s sebou bouře Sabine přinesla, byla extrémní i pro operátory tísňových linek.
Foto: HZS SČK
