První středa v měsíci tradičně patří obřadu, který nazýváme zkouška sirén. V pravé poledne se vždy dle složitých astrologických a hvězdopraveckých výpočtů a především dle aktuálního kalendáře rozezní ostré tóny varovných sirén. Ty připomenou, že jsou stále tady a v tom lepším případě i to, že je čas vyrazit na oběd.
Proto operační středisko pardubických strážníků mírně zarazilo, že jim volá operační středisko policistů s žádostí o prověření vysílání, které se line z rozhlasových tlampačů v Černé za Bory. Do poledne bylo ještě dvě hodiny daleko a byl první čtvrtek v měsíci i novém roce.
Povodeň, stepní požár ani válečné tažení ze sousedního království či jiná mimořádnost, kterou by snad tlampače hlas mohl zvěstovat, nebylo ten den v rozpise očekávaných událostí. Strážníci tedy začali žhavit telefonní dráty na oddělení krizového řízení města s žádostí o zaměření cizího vysílání.
To se povedlo poměrně záhy. Ovládací pult s přístupem do veřejného rozhlasu se v Černé za Bory nachází také v budově zdejšího učiliště a tam se k jeho ovládání dostala parta místních studentů. Po dalším telefonátu vysílání ustalo a vysílací místnost osiřela a pro jistotu byla proti opakování vysílacích pokusů i zajištěna.
