Policisté z oddělení hospodářské kriminality Městského ředitelství policie Plzeň se v uplynulém roce zabývali několika závažnými případy trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Společným jmenovatelem všech případů nebyl věk, pohlaví ani sociální postavení obviněných, ale vidina snadného a rychlého výdělku, která řadu z nich zaslepila natolik, že si buď neuvědomili, nebo nechtěli připustit, že se svým jednáním dopouštějí trestné činnosti, za kterou může hrozit trest odnětí svobody až na deset let.
Kriminalisté se setkali s případy, kdy se lidé nechali zlákat inzeráty na sociálních sítích či v mobilních aplikacích nabízejícími přivýdělek, investování nebo pomoc s převodem peněz. Ve skutečnosti však šlo o zapojení těchto osob do řetězce nelegální činnosti s výdělkem pocházející z trestné činnosti.
Například 46letá žena z Plzně reagovala na nabídku přivýdělku v mobilní aplikaci. Po telefonickém kontaktu s neznámým mužem mu umožnila přístup ke svému bankovnímu účtu, který byl následně využit k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Na její účet byly připsány finanční prostředky, o nichž věděla, že jí nepatří. V brzkých ranních hodinách vybrala z bankomatu 92 tisíc korun, z nichž si 12 tisíc ponechala jako „odměnu“ a zbytek předala neznámým mužům, kteří ji k bankomatu přivezli.
Ve zcela jiném rozsahu se pohyboval případ 55letého muže, jednatele společnosti, na jejíž účet bylo postupně ze zahraničí zasláno více než 504 tisíc eur, tedy přes 11 milionů korun. Tyto prostředky, pocházející z podvodu, dále převáděl na účty jemu neznámých společností a část vybral v hotovosti. Byl si přitom vědom, že peníze mu nenáleží a pocházejí z trestné činnosti zvlášť závažného charakteru.
Další případy ukazují, že pachatelé cílí napříč generacemi. 22letý muž v plzeňském obchodním centru předal svůj mobilní telefon s internetovým bankovnictvím neznámým osobám výměnou za provizi. Na jeho účty byly zasílány peníze z trestné činnosti, které následně vybral a předal dál. Podobně 61letý muž, který nikdy s kryptoměnami neobchodoval, poskytl přístup ke svému bankovnictví v domnění, že získá údajné „zapomenuté výnosy“, a potvrzoval převody peněz, o jejichž původu nepochyboval.
Kriminalisté řešili rovněž případy žen, které pod tlakem tíživé finanční situace nebo pod vlivem manipulace poskytly své bankovní účty k převodům peněz a výběrům hotovosti, včetně vkládání prostředků do bitcoinmatů. Nechyběly ani případy takzvaných investičních podvodů, kdy obvinění v domnění zhodnocení svých finančních prostředků nejprve zaslali statisícové částky fiktivním investičním společnostem. Následně byli instruování, že k výplatě údajného zisku je nutné provést další finanční operace, při nichž na jejich bankovní účty byly zasílány finanční prostředky od jiných osob, které na základě pokynů dále přeposílali. Přitom se dostatečně nezajímali o původ těchto finančních prostředků, ačkoli měli a mohli vědět, že se jedná o prostředky pocházející z trestné činnosti.
Díky skvělé práci kriminalistů z oddělení hospodářské kriminality ve spolupráci s dalšími kolegy bylo zahájeno trestní stíhání nejen ve výše uvedených případech. Jedná se o trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, případně jeho nedbalostní formu, kdy pachatel na sebe nebo jiného převede, ukryje či jinak použije věc nebo finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, a to i tehdy, pokud sám nebyl původním pachatelem podvodu.
V této souvislosti znovu důrazně upozorňuje veřejnost:
Nikdy neposkytujte přístup ke svému bankovnímu účtu, internetovému bankovnictví ani platebním kartám cizím osobám. Jakákoli nabídka „snadného výdělku“ spočívající v přijímání, přeposílání či vybírání peněz je vysoce riziková. Neznalost zákona neomlouvá a následky mohou být pro zapojené osoby velmi závažné – včetně vysokých trestů, záznamu v rejstříku trestů a propadnutí majetku.
Pokud si nejste jistí původem peněz nebo máte podezření, že byste mohli být zneužiti k podobné činnosti, obraťte se na Policii ČR. Snadný zisk může velmi rychle vystřídat naplnění skutkové podstaty závažného trestného činu.
