Krajský vyšetřovatel kpt. Mgr. Michal Hynek patří mezi královéhradecké přední kriminalisty, který se každý den zabývá tou nejtěžší trestnou činností. Pracoval nejen na případu anděla smrti, heparinovém vrahovi Petru Zelenkovi, ale také třeba na případu nejmladšího na doživotí odsouzeného vraha Tomáše Víta a „novodobých Stodolových“ manželů Janákových. Za mříže pomohl dostat desítky pachatelů, některé i na doživotí. Nikdy nezapomene vyzdvihnout práci i ostatních kolegů a svůj den startuje nejradši s hrnkem silné kávy v ruce. Co prozradil o své práci?
Ot: Posunula se nějak trestná činnost?
Od.: Co se týká násilné trestné činnosti, tak v posledních letech, zejména v předcovidovém a covidovém období, rozhodně ubylo násilné trestné činnosti páchané pro majetkový prospěch, tj. např. loupežných vražd, loupeží apod. Nyní velká část této trestné činnosti vychází z osobních vztahů mezi pachatelem a jeho obětí. Nepochybně sledujeme nárůst násilné trestné činnosti páchané pod vlivem omamných a psychotropních látek, resp. pod vlivem duševních poruch s podílem užívání OPL. Také se mi zdá, že vzrůstá počet vražd s následnou sebevraždou pachatele, kdy takto spáchané činy mívají i více než jednu oběť v rámci jedné rodiny.
Ot.: Byl ti nějaký vrah sympatický?
Od.: Sympatický vyloženě ne, koneckonců je to vždy soupeř, ať už silný či slabší. Nicméně je pravda, že s některými z nich bylo vyšetřování docela pohodové, vzorně spolupracovali, a to ten vzájemný vztah kriminalisty a pachatele vždy posune do trochu jiné roviny. Namátkou mohu jako příklady uvést sériového vraha Semanského, který spáchal tři loupežné vraždy na seniorech ze svého okolí, případně odsouzený vrah a bankovní lupič Pavel Kohút. S těmi se mi pracovalo opravdu dobře.
Ot.: Řekl bys, že se najdou i inteligentní vrazi?
Od.: Nepochybně ano. Zažil jsem např. pravomocně odsouzeného Jiřího Cimbála, ten měl hodně vysoké IQ a jeho usvědčení nám dalo dost práce. Obecně si ovšem myslím, že v souhrnu lidé páchající násilnou trestnou činnost nejsou žádní Einsteini, neboť jejich trestná činnost má většinou zcela minimální zisk a hrozbu vysokého trestu. Pachatelé páchající majetkovou a hospodářskou trestnou činnost, kde je profit vyšší, tak ti jsou ohroženi daleko nižším trestem odnětí svobody právě proto, že neútočí na lidské zdraví a život. Nicméně výjimky se rozhodně najdou a i osoby s vysokým IQ páchají tuto trestnou činnost, což lze doložit i na příkladech ze zahraničí.
Ot.: Bylo ti někdy některého líto?
Od.: Trochu jsem litoval odsouzeného Malicha. Byl spolupachatelem odsouzeného Lýra. Předem se spolu dohodli, že přepadnou majitele večerky. Malich měl venku hlídat, Lýr měl prodavače uvnitř napadnout a zabít, společně pak měli prodejnu vyloupit. Malich dělal, co měl, poctivě stál před výlohou a hlídal. Zároveň se však přes výlohu díval i dovnitř a viděl, jak se Lýrovi v jeho činnosti nedaří, poškozený se zuřivě bránil. Malich se vyděsil a z místa uprchnul, aniž by vůbec vstoupil dovnitř. Lýr dostal 13,5 roku, Malich 12 let. Měl jsem dojem, že je to trochu nepoměr, nicméně oba tresty byly v zákonné trestní sazbě.
Ot.: Navštěvuješ se s některými lidmi, které jsi pomohl odsoudit?
Od.: Rád bych, ale cíleně ne. Nemám na to čas. Nicméně, když někoho z nich např. potkám ve věznici, tak s nimi pár slov prohodím. To se mi poměrně často stává právě s Michalem Semanským. Ten se chová i při svém doživotním trestu přátelsky, vždy si dobře popovídáme. Je vyrovnaný, až bych řekl spokojený.
Ot.: Jak jsi k nim přistupoval?
Od.: Vždy jsem se ke všem pachatelům, podezřelým, obviněným, snažil přistupovat empaticky a prověřoval jsem i jejich obhajobu. Hodně taky záleží, jak se oni chovají k nám jako kriminalistům. Rozhodně si nenechám vyhrožovat, to pak i za přítomnosti jejich obhájců mohou padat ostrá slova.
Ot.: Změnil se tvůj přístup?
Od.: Asi ano, jak člověk nabírá profesní zkušenosti, sám je starší, tak dokáže pochopit čím dál více životních situací a tu empatii už v sobě nemusí hledat.
Ot.: Za jakou nejkratší dobu jsi vyřešil případ?
Od.: Předně to není o mně, případy vždy řeší celý kolektiv kriminalistů. Některé případy jsou objasněné, ještě než na místo vůbec přijedeme. Např. pachatel, který se rovnou přijde udat.
Ot.: Je nějaký případ, který ti utkvěl v paměti?
Od.: Je jich moc. Mám pamatováka na data a spáchané vraždy. Ale samozřejmě jsou to ty největší kauzy, na kterých jsem se svým dílem kriminalistické práce podílel. Notoricky známý případ heparinového vraha Petra Zelenky. Sériového vraha Michala Semanského. Vraždících manželů Janákových. Bývalých policistů bratrů Dolíhalových, kteří spolu s recidivisty a spolu s bývalým kolegou páchali loupeže po celé ČR a jeden z nich spáchal i vraždu spolupachatele. Pachatele série znásilnění Milana Puhlovského. Odsouzeného lobbisty Romana Janouška a spousty dalších vražd, které nám daly zabrat. Bohužel si dobře pamatuji i těch několik málo případů, které se z různých příčin nepodařilo dotáhnout ke zdárnému konci.
Ot.: Máš nějakého kostlivce ve skříni?
Od.: Ano, asi jako každý, kdo vyšetřuje tolik let, co já. Ani mně se pomníčky nevyhnuly. Nechci o nich mluvit, stále doufám, že nejsou zcela uzavřené. Ale upřímně mě spíše děsí případy, o kterých jsme se jako policie nikdy nedozvěděli a ani nevíme, že k nim došlo. I takové bohužel mohou být.
Ot.: Existuje dokonalá vražda?
Od.: To souvisí s mojí předchozí odpovědí. Asi úplně dokonalá ne, spíše kombinace téměř dokonalé a buď nedokonalé práce policistů, nebo jen obyčejného nedostatku kriminalistického štěstí.
Foto: Policie ČR
