Z Ředitelství služby pořádkové policie odešla před nedávnem do civilu zástupkyně vedoucího odboru plk. v.v. Ing. Martina Aišmanová, MBA (1978). Ve služebním poměru strávila více než 23 let.
Po 23 letech jste opustila policii, můžu se zeptat na skutečný důvod? Nevypadáte unavená nebo vyhořelá, naopak, jste dynamická a záříte energií. Proč tedy?
Vždy mě bavila práce s lidmi, ta mě naplňovala a dávala mi smysl. Ať to bylo ve sportu, ke kterému mě přivedl otec v dětském věku, nebo později v zaměstnání, které jsem si vybrala sama. Nemohu se pochlubit, že bych měla v předcích tzv. policejní vzor, ale sloužit k policii jsem šla z vlastního odhodlání a předsevzetí pomáhat lidem a chránit bezpečnost v naší krásné zemi. Prošla jsem si řadovými funkcemi, pracovala u cizinecké policie na západní hranici a pak byla vyšetřovatelkou i instruktorkou tělesné a střelecké přípravy v Karlovarském kraji. Na Policejní prezidium jsem nastoupila do hodnosti kapitánky na odbor vzdělávání jako instruktorka služební přípravy, pak podplukovnice na ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, a nakonec své kariéry jsem přešla na ředitelství služby pořádkové policie (dále jen ŘSPP), kde jsem byla do konce ledna 2020. Moji poslední funkcí byla zástupkyně vedoucího odboru metodiky, koordinace a podpory výkonu služby v hodnosti plukovnice.
Nejsem vyhořelá, byla jsem nadšená prací se skvělým týmem lidí, který na ŘSPP byl. Dostala jsem na starost nejen kontrolu práce svěřených kolegů na odboru, ale kromě toho i jistou dobu jsem byla garantkou činností pořádkových jednotek a pracovního týmu EVOLUCE, který byl revolucí v existenci dosavadních pracovních týmech, jelikož byl cíleně vytvořen pro zlepšení technické vybavenosti pořádkových jednotek. Všichni bez výjimek jsme byli hnáni ředitelem plk. Martinem Hrinkem k maximálnímu nasazení v prospěch pořádkové služby, k pomoci a podpoře každého pořádkového policisty v ČR. Měli jsme skvělého lídra, který nám byl v pracovním nasazení a poctivostí inspirací, a taky vzorem. Na všechny měl stejný metr a když byl v kolektivu někdo, kdo nestíhal nebo myslel, že se na ředitelství schová a odpočine si zde, neměl šanci a raději odešel jinam např. na jiné ředitelství. Vytvořili jsme společnými silami Národní cvičení prvosledových hlídek Rallye Rejvíz i Významný den služby pořádkové policie, které dosud neexistovaly, vybudovali lezecko-tréninkový polygon ve Zbirohu pro výcvik jednotek při vstupech do objektů a pohybu v něm, vytvořil se znak služby, standarda, insignie, medaile pro ocenění nejlepších pořádkových policistů a jak říkal jeden policista na významném dni – cit. „do té doby jsem o ŘSPP nevěděl, a to jsem skoro 20 let pořádkářem!“ Byla to práce, kterou jsem milovala! Až přišel okamžik, kdy před náš tým předstoupil ředitel služby a řekl, že končí, že nechce po změně vedení prezidia podporovat to, s čím by se neztotožnil, nechce lhát svým pořádkářům a říkat jim něco, s čím nesouhlasí. Jeho neskutečný plamen byl rozfoukán jeho nadřízenými, o kterých nikdy nemluvil, proto to byl pro všechny šok. Tým se postupně rozdělil, rozpadl a plamen na ŘSPP po odchodu ředitele vyhasl. Proto jsem odešla a nejsem sama!
Po 26 letech opouští řady Policie ČR ředitel Ředitelství služby pořádkové policie plk. Martin Hrinko
Co budete dělat v civilu? Využijete zkušeností z policejní praxe?
Budu podnikatelkou, která se bude věnovat tomu, co jsem dělala před službou u policie, během ní a vlastně stále paralelně. Budu se věnovat sportu, jsem instruktorkou aerobiku, jógy, dělám koučink a soukromého trenéra. Zklidním se a začnu po letech pravidelně jíst, pít a spát.
Začnu si užívat normálního života a sledovat činnost policie zpovzdálí. Policejní práce byla moje srdcová záležitost a ta skončila. Budu cestovat a učit cizí jazyky. Začnu konečně žít!
Velela jste i mužům, byla jste v převážně mužském kolektivu na všech dosavadních pracovištích, jak jste se s tím jako křehká blondýnka vyrovnávala?
To je klam, jsem na sebe přísná a tvrdá, byla jsem vychovávaná jako kluk. Věnovala jsem práci a službě vše, za to jsem zaplatila velkou daň, musela jsem být lepší než muži, lépe střílet, bojovat, žít, abych zapadla a muži mě brali jako instruktorku, kolegyni, a nakonec i velitelku. Nebylo to jednoduché, ale zvládla jsem to. Jsem citlivá a empatická, proto jsem si nosila každodenní práci domů „v hlavě“ a přemýšlela nad každou činností, pokynem a výsledkem práce, zda to nešlo udělat lépe, důkladněji aj. V současné policii už není nic výjimečného mít ženu ve velitelských pozicích, takže jsem si nepřipadala tolik osamocena.
Myslíte si, že policie zvládne naplnění personálního stavu ze současného podstavu?
Policii odcházejí jak řadoví policisté, tak jejich velitelé. Nezažila jsem takový odliv velitelů a ředitelů v tak krátkém časovém intervalu, jako je tomu poslední rok. Nyní jsem četla na facebooku, že odchází i ředitel úřadu kriminální policie a vyšetřování, předtím opustil svůj post ředitel útvarů zvláštních činností, vzdělávání, dopravky, ochrany prezidenta. Něco není v pořádku, vedení prezidia dělá takovou personální práci, kterou mi nepřísluší hodnotit, ale už jen to, že během pár měsíců odejdou do civilu ředitelé dvou největších služeb v policii, je dle mého názoru velmi špatné. Za sebe říkám, že odchod mého ředitele plk. Hrinka byl pro policii obrovská ztráta a pochybuji, že někdy ještě bude mít služba ve svém řediteli takovou osobnost a takového bojovníka.
Děkuji za rozhovor.
Foto: archiv Martiny Aišmanové / Policie ČR
