Po téměř šesti letech byl 13. října 2020 v 19:00 hodin ukončen společný zásah bezpečnostních složek, zahrnující také záchranné a likvidační práce Hasičského záchranného sboru České republiky na odstranění následků po výbuších dvou muničních skladů v areálu Vojenského technického ústavu v katastru obce Vlachovice, část Vrbětice, ve Zlínském kraji.
Za Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) se na něm podílely (uvedeno chronologicky, podle zapojení) HZS Zlínského kraje (HZS ZLK), generální ředitelství HZS ČR (GŘ HZS ČR), HZS Moravskoslezského kraje – chemická laboratoř Frenštát p. Radhoštěm a Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR).
Na místě zásahu, 16. října 2014
„Ozývají se výbuchy, je tu plamenné hoření na střeše.“…. „Hasit se to nedá, zahajujeme obranu.“ … „Dochází k sérii velkých výbuchů, cisterny jsme odstavili do bezpečné vzdálenosti.“ Takto zněla první hlášení z vysílaček profesionálních hasičů z místa mimořádné události.
Vše začalo ve čtvrtek, 16. října 2014, před desátou hodinou ranní. Telefonní centrum tísňového volání HZS Zlínského kraje přijalo v 9:49:56 na lince 112 oznámení o požáru v muničních skladech v areálu Vojenského technického ústavu u obce Vlachovice – Vrbětice. Toto tísňové volání odstartovalo zásah, který byl výjimečný v mnoha směrech. Délkou jeho trvání, množstvím zapojených složek, náročností na koordinaci činností všech zúčastněných složek, finančními náklady apod.
Operační důstojník KOPIS HZS Zlín na místo vyslal s ohledem na nahlášený charakter události jednotky požární ochrany zařazené do II. stupně podle požárního poplachového plánu Zlínského kraje. Událost byla ohlášena na OPIS generálního ředitelství HZS ČR, rovněž byly informovány další subjekty, včetně složek IZS, ZÚ HZS ČR, AČR, SÚJB, EON, ale také zástupci okolních obcí, Zlínského kraje, Krajské hygienické stanice, chemická laboratoř HZS MSK z Frenštátu p. Radhoštěm, a další.
Po příjezdu jednotek HZS Zlínského kraje na místo události (sklad č. 16) provedla první jednotka HZS ZLK Slavičín průzkum ze severní strany hořícího objektu. Vzhledem k nepravidelným výbuchům nebylo možné provést průzkum i uvnitř objektu a bylo rozhodnuto o ústupu. Tato jednotka také pořídila zřejmě poslední fotografii tohoto skladu ještě před výbuchem. Další dvě jednotky HZS ZLK Valašské Klobouky, přijíždějící z jižní strany, zastavily přibližně 250 a 500 metrů od místa požáru, kde byly kryty terénem. Velení zásahu převzal velitel stanice Valašské Klobouky, nadpor. Jiří Ovesný. Jednotky provedly průzkum plazením se k místu výbuchu s cílem vyhledat případné zraněné osoby, avšak s negativním výsledkem, a tak i díky zhoršující se situaci rozhodl velitel o přerušení zásahu a stažení nasazených hasičů od zasaženého objektu. Tímto svým včasným rozhodnutím zachránil životy všech zasahujících hasičů, neboť chvíli po přerušení zásahu a stažení jednotek do bezpečné vzdálenosti došlo k devastačnímu výbuchu, který rozmetal desítky tun uskladněného materiálu, často munice, po okolí. Npor. Mgr. Jiří Ovesný, velitel stanice Valašské Klobouky HZS ZLK, za toto osudové rozhodnutí později převzal z rukou prezidenta republiky čestné uznání. Po tomto výbuchu bylo rozhodnuto o dalšímu odsunu všech jednotek před vjezdovou bránu do areálu. Postupně byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu a vyžádán na pomoc vrtulník. Byl ustanoven štáb velitele zásahu. To už byla na místě také chemická laboratoř HZS MSK z Frenštátu pod Radhoštěm, která měřila zplodiny hoření a průmyslové škodliviny – vše s negativním výsledkem. Asi po třech hodinách od začátku zásahu dochází k postupné redukci sil a prostředků HZS ČR. Monitoring ovzduší v obci Vlachovice ukázal podlimitní hodnoty znečištění ovzduší.
Po leteckém průzkumu, při kterém nebylo zjištěno plamenné hoření budov nebo okolí, převzal velení zásahu příslušník PČR ve Zlínském kraji, s ohledem na převažující činnost PČR v místě zásahu, zejména pyrotechnické služby, a střežení vnitřního a vnějšího perimetru. Již od prvního dne zásahu byla vyžádána pomoc v podobě nasazení speciální techniky ZÚ HZS ČR. Nejprve se jednalo se o hasící tank SPOT 55 (včetně posádky), který je konstrukčně uzpůsoben k nasazení v nebezpečných prostorech. Postupem času množství techniky a jejích posádek ze ZÚ HZS ČR, podílejících se na zásahu ve Vrběticích, narůstalo.
Činnost HZS Zlínského kraje na místě zásahu
HZS Zlínského kraje zůstal i nadále, po celou dobu trvání zásahu, na místě k dispozici jak svými silami, tak prostředky i následně po likvidaci požáru. Kromě týlového a logistického zabezpečení zasahujících jednotek zajišťoval i chemickou službu a evakuaci osob z okolních vesnic. Jen v říjnu 2014 evakuoval z postižené oblasti 1037 osob. 3. prosince 2014 došlo k dalšímu devastačnímu výbuchu. Tentokrát ve skladu č. 12. Po tomto výbuchu evakuoval HZS ZLK dalších 962 osob z okolních obcí do bezpečí.
Těch činností, které HZS ZLK vykonával, bylo samozřejmě mnoho. Zde je výčet pouze některých:
· zajištění jednotek z hlediska organizačního – výměna směn, odborná způsobilost, přeprava,
· ubytování, strava, školení BOZP,
· trvalé zajištění požární asistence v areálu,
· zajištění doplňování PHM, zajištění osvětlení a zálohování elektrickou energii,
· zpracování plánu opatření pro případ vzniku další MU,
· zadokumentování všech dotčených skladových objektů,
· zjištění aktuálního stavu objektů z hlediska PO,
· kontrola vybavení prostředky PO a prověření stavu dokumentace PO,
· měření přítomnosti chemických látek,
· připomínkování při zpracování typových činností,
· zajištění skladování operativního materiálu – kontejnery,
· zajištění nasvětlení skladů – nevýbušné provedení,
· zajištění přístřešků pro skupinu vyskladnění,
· zajištění zázemí pro vedení zásahu a zasahující – stany,
· zajištění nasvětlení dotčených prostor – strážní stanoviště, Bochemie, štáby,
· zajištění topení – prostory pro garážování techniky a strážní stanoviště,
· zajištění oprav průjezdnosti komunikací,
· nasazení lezecké skupiny pro jištění pyrotechniků,
· dovoz stavebních materiálu písek, makadam, asfaltová drť, panely,…
· pytlování a stavění ochranného valu,
· operativní zařízení v místě zásahu (elektrocentrály, osvětlovací balóny, elektroinstalace,…)
· jeřábnické práce,
· očista technických prostředků,
· práce s výškovou technikou,
· doplňování početního stavu příslušníků ZÚ Hlučín-pro zajištění protipožární bezpečnosti
· pořezy spadlých stromů v rámci větrné smrště,
· opravy techniky HZS ZLK (oprava střech tylových kontejnerů, dveří kontejnerů),
· zajištění požadovaných věcných prostředků ze Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR
· zajištění technického vybavení pro skupiny SPČE a SPPS,
· činnost ve štábech na všech úrovních řízení – štáb VZ, ústřední koordinace, …
HZS Zlínského kraje v letech 2014–2020 během zásahu ve Vrběticích nasadil opakovaně svoji techniku v celkem 1008 případech, se kterou hasiči najezdili 82 155 km.
Zapojení MV-GŘ HZS ČR
Zapojení GŘ HZS ČR do zásahu vyplynulo ze zákona o IZS, kdy GŘ HZS ČR zabezpečuje tzv. „ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací“ (ZaL práce), a to proto, že o ni požádal velitel zásahu, prostřednictvím hejtmana Zlínského kraje. Od samého začátku zásahu bylo zřejmé, že mimořádná událost bude velmi náročná na koordinaci činností všech zúčastněných složek – PČR (PYRO), HZS ZLK, ZÚ HZS ČR, HZS MSK, AČR, ZZS, VLS, VTÚ, a proto se v této věci pravidelně uskutečňovala jednání rozšířeného štábu GŘ HZS ČR k ústřední koordinaci ZaL prací, kde se zhodnotil stav veškerých prováděných činností, řešily se aktuální problémy a poté se řešily požadavky na tzv. ústřední úrovni (např. vyslání speciálních sil a prostředků ZÚ HZS ČR, HZS krajů, AČR apod.).
V první fázi, resp. poté, co už na místě nehořelo, se řešilo vyskladnění veškeré munice ze všech okolních skladů v blízkosti epicenter výbuchů. Munice se evidovala a připravovala k transportu. Hledalo se optimální místo pro její uskladnění a poté se munice odvážela, mj. s využitím ZÚ HZS ČR, k uskladnění, resp. k likvidaci na stanovené místo. Činností, které bylo potřeba na začátku tohoto mimořádného zásahu udělat, bylo mnoho. Důležité bylo hlavně nastavit systém záchranných a likvidačních prací, zapojit ZÚ HZS ČR do řešení této mimořádné události, pořídit specializovanou techniku (řešily se technické specifikace apod.), komunikovat s HZS Zlínského kraje, který zabezpečoval týlovou podporu, s veliteli zásahu, ale také se všemi zasahujícími složkami v místě mimořádné události. Tato ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, ze strany GŘ HZS ČR, probíhala kontinuálně po celou dobu, tj. až úplného konce zásahu.
Činnost chemické laboratoře HZS MSK na místě zásahu
Důležitou roli sehrály také naše chemické laboratoře. Kromě chemiků z HZS Zlínského kraje se do řešení tohoto zásahu, v průběhu jeho téměř šestiletého trvání, opakovaně zapojovali na vyžádání specialisté HZS Moravskoslezského kraje z chemické laboratoře Frenštát pod Radhoštěm, kteří prováděli odběry a vyhodnocování vzorků. Tato laboratoř je na velmi vysoké úrovni, a tak byla často využívána pro složité odběry a analýzy.
Činnost ZÚ HZS ČR na místě zásahu
ZÚ HZS ČR, jak už bylo zmíněno, se podílel na zásahu od prvního dne a jeho zásahová činnost byla ukončena až 6. října 2020, stažením většiny techniky z areálu Vrbětic, respektive 13. října 2020, kdy byly odvezeny i poslední kusy techniky. Podstatou činnosti ZÚ HZS ČR bylo především poskytnutí techniky a jejích posádek a obsluhy, tedy fyzické zapojení na místě v areálu muničního skladu. Celkově se ve Vrběticích střídalo na 170 příslušníků ze ZÚ HZS ČR, v celkem 319 rotacích, ve kterých odpracovali více než 196 000 hodin. Nasazeno bylo 132 ks techniky, se kterou bylo najeto celkem 400 000 km. Díky ní bylo odvezeno 956 tun munice a 187 tun leteckého paliva, které bylo rovněž v areálu uskladněno. Nasazení ZÚ HZS ČR ve Vrběticích bylo prakticky nepřetržité – buď v rámci rotací, při kterých byly příslušníci nasazeni vždy od pátku do pátku od 7 do 19 hodin, nebo od 6 do 21 hodin, pokud plnění úkolu dle časového harmonogramu narušila například nepřízeň počasí. Zbývající část dne měli tito příslušníci pohotovost v nedaleké ubytovně pro případ nutnosti nenadálého zásahu, k čemuž opakovaně docházelo zejména na počátku jejich působení ve Vrběticích. ZÚ HZS ČR zůstával na místě i v době přerušení prací například kvůli sněhové pokrývce, kdy zajišťovali průjezdnost komunikací a obsluhovali zázemí pro ostatní zasahující jednotky, zejména PČR vykonávající ostrahu.
Hlavní činnosti ZÚ HZS ČR na místě:
· vybudování týlového zázemí
· nasazení techniky dle požadavků velitele zásahu
· spolupráce s HZS ZLK na místě MU
· protipožární zabezpečení na místě MU
· zemní práce, úprava cest, vybudování nájezdu
· prořez náletových dřevin v okolí epicentra
· plošný pyrotechnický sběr
· odstraňování sutin z epicentra
· manipulace se sutinami a fragmenty munice
· práce se speciální technikou (CAT 973D, CAT 262C,..)
· odvoz speciální techniky PČR (BRDM, Huddig)
· nakládání a přeprava munice
Pro lepší představu, jak probíhala činnost ZÚ HZS ČR přímo v místě zásahu, v okolí epicentra – úkolem příslušníků ZÚ HZS ČR bylo především ve spolupráci s PČR odstranění munice, často nevybuchlé, rozmetané po okolí po výbuších dvou skladových objektů. Tato munice se nacházela v okruhu stovek metrů od epicenter výbuchů, různě zarytá v zemi, kmenech stromů, křoví apod. Aby mohli pyrotechnici tento materiál detekovat, vyjmout a zneškodnit, museli mít v daném prohledávaném sektoru umožněný přístup, tzn. odstraněné překážky v podobě vegetace, kamenní, sutin, spadlých kmenů stromů apod. Tento přístup jim zajišťovali příslušníci ZÚ HZS ČR. Často se jednalo doslova o „tanec“ po minovém poli…
Budiž nám ke cti, že za celou dobu zásahu nedošlo díky dodržování přísných bezpečnostních opatření na straně HZS ČR k žádnému vážnému zranění…
Epilog:
„Zásah ve Vrběticích byl pro Hasičský záchranný sbor České republiky nejdéle trvajícím zásahem u mimořádné události. Trval bez tří dnů šest let. Naši příslušníci, zejména ze Záchranného útvaru HZS ČR a z HZS Zlínského kraje, se přímo na místě podíleli na likvidaci následků série výbuchů, které ovlivnily životy obyvatel okolních vesnic na několik let. Po celou dobu zásahu zajišťovalo naše generální ředitelství HZS ČR ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací. Společně s Policií ČR jsme ve Vrběticích zasahovali 7 dní v týdnu, ve 12 hodinových směnách, tisíce hodin a najezdili i tisíce kilometrů. Každý náš příslušník při skládání slibu přísahal, že nebude váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. Ve Vrběticích jsme tento slib beze zbytku dodrželi. Chtěl bych tedy především poděkovat všem svým kolegům ve sboru, ale také ostatním složkám, se kterými jsme na tomto zásahu spolupracovali, a přál bych nám všem, aby se takové události neopakovaly, nebo aby jich bylo co možná nejméně.“ Generálporučík Ing. Drahoslav Ryba, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky
