Na sociálních sítích a seznamkách lze narazit na podvodníky, kteří se vydávají například za vojáky na misích, lékaře či pracovníky na ropných plošinách. Nejčastěji o sobě tvrdí, že jsou Američané, Italové nebo ze zemí Skandinávie, v některých případech se podvodník může vydávat i za Čecha v zahraničí, který se chce vrátit zpátky domů.
Mnoho lidí o sobě na internetu zveřejňuje osobní informace, na základě kterých si je pachatel vybere a údaje využívá při získávání důvěry. Snaží se svoji oběť přesvědčit o svých citech, lásce, společném budoucím životě a finančním zajištění, chce vzbudit lítost či soucit, vše s cílem získat důvěru a poté peníze. Zaslání finanční hotovosti zdůvodňuje smyšlenými historkami jako například náklady na zpáteční cestu z cizí země, léčení nemoci či zranění, vykoupení ze zajetí nebo různé nutné poplatky na přesun peněz ze zahraničí. Celkové částky, o které podvedení přijdou, bývají vysoké. V mnoha případech navíc není podvedený člověk sám v dobré finanční situaci, peníze si půjčí a dostane se tak do životní situace, která je pro něho potom jen těžko řešitelná.
Lžím uvěřila žena, kterou podvodník okrádal o peníze více než rok a celková částka, o kterou přišla, přesáhla 600 tisíc korun. Se ženou navázal komunikaci prostřednictvím internetového portálu určeného k seznamování. Tvrdil o sobě, že žil v Americe a nyní pracuje na ropné plošině v Saudské Arábii.
Když se mu podařilo ženu přesvědčit o své náklonosti, začal si stěžovat na problémy a svoji špatnou situaci. Přesvědčil ji, že potřebuje peníze. Žena mu pak posílala finanční prostředky například na jídlo, lékařské ošetření a vykoupení se z firmy, od které chtěl odejít. Podvedená žena mu postupně posílala peníze ze svého účtu s převodem na kryptoměny.
Nakonec ženu kontaktoval ještě jiný neznámý muž, který se představil jako psycholog pracovníka z ropné plošiny a snažil se z ní dostat další finanční hotovost, to už ale žena tušila, že se stala obětí podvodu a peníze neposlala.
Žena se tím tak dostala do tíživé finanční situace, protože si peníze pro podvodníka musela sama půjčit u finanční instituce. Škoda jí navíc vznikla v podstatě ještě vyšší vzhledem k úrokům, které musí zaplatit.
Policisté opakovaně varují občany před podvodníky, kteří se skrývají za anonymitou internetu. Nelze zde totiž osobně ověřit, že ten, s kým komunikujete, je skutečně tím, za koho se označí. Je také na místě připomenout, že se v některých případech stává, že podvedená osoba udělá ještě další chybu a pachateli navíc kromě peněz pošle citlivé materiály. Pachatel ji pak následně vydírá zveřejněním a požaduje další peníze.
