Žena uvěřila hlasům na druhé straně sluchátka a postupně nastrkala do bitcoinmatů v Praze přes jeden a půl milionu. U jednoho z nich nalezla leták, z něhož pochopila, že se stala obětí podvodu. To už bylo ale pozdě.
V polovině října kontaktoval poškozenou neznámý hlas, který se posléze představil jako pracovník banky s tím, že její doklady byly začátkem října použity k založení nového účtu v Brně. Žena to označila za nesmyslné, ale hlas se nevzdával.
Sdělil ženě její veřejně dostupné nacionále a doplnil, že celá brněnská transakce je natočena na videozáznam a předána policii, která bude věc zkoumat. Panuje totiž podezření, že jsou v případu namočeni i pracovníci tamní pobočky. Je tedy velmi důležité, aby uzavřela všechny svoje účty, vybrala hotovost a vložila ji na nový účet, zřízený „pseudobankéřem“. Navíc poškozené důvěrně sdělil, že se někdo díval do její bankovní identity, kde jsou o ní vedeny veškeré platební transakce s tím, že se jedná o organizovaný zločin.
Poté ji kontaktoval hlas druhý a taktéž se představil jako bankovní úředník. Navázal na předchozí komunikaci s tím, že v tom poškozenou nenechá a s převodem peněz na nový účet jí rád pomůže. Podmínkou je ale naprostá mlčenlivost, to proto, aby byli pachatelé dopadeni. Poradil ženě, aby nekontaktovala svého bankéře, pokud nějaký je, člověk přece nikdy neví. Poškozenou následně kontaktoval další „bankéř XY“, v pořadí již třetí. Ten uvedl i telefonní číslo s místem pracoviště, pro případ, že by poškozená nevěřila a chtěla ho telefonicky kontaktovat. Další komunikaci pak doporučil přes mobilní aplikaci WhatsApp a pevnou síť.
V ženě tito „zaměstnanci banky“ vzbudili velkou důvěru, a tak ze svých běžných účtů v průběhu několika dní postupně vybrala přes jeden a půl milionu korun. Po obdržení QR kódů přes WhatsApp je obratem vkládala prostřednictvím bitcoinmatů v Praze na adresy virtuálních peněženek podvodníků. Komunikace s podvodným hlasem netrvala krátkou dobu, ale několik dní, kdy žena nesměla vypnout telefon, při pohybu mezi bitcoinmaty a být stále v kontaktu. To bylo vysvětleno tak, že v případě jejího sledování bude upozorněna a bezpečně nasměrována k jinému bitcoinmatu. Že není něco v pořádku, zjistila poškozená až v průběhu posledních vkladů. Na jednom z bitcoinmatů si přečetla upozornění na podvody tohoto typu, a to ji následně potvrdil i její osobní bankéř, kterému celý příběh převyprávěla. Žena také zjistila, že pan XY v bance sice dělá, ale o ničem nevěděl. Podvodníci se za něj jen vydávali.
Prevence se zdá být jednoduchá, nejlépe je takový hovor ukončit, nijak dál nekomunikovat a informace si ověřit přímo ve svém peněžním ústavu. Bohužel stále se najdou poškození, kteří těmto podvodníkům uvěří a nenávratně pošlou všechny své životní úspory do neznáma.
Zaměstnanci v bankovnictví prostřednictvím mobilní aplikace Whatsapp nekomunikují, stejně tak nikdy nepožadují provést takovéto transakce, tedy, aby kdokoli zrušil účet a převedl vybranou hotovost prostřednictvím bitcoinmatů na kryptoměnu.
