U trestné činnosti příslušníků Policie České republiky (kde koná prověřování i vyšetřování, stejně tak i zkrácené přípravné řízení, policejní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů), u trestné činnosti příslušníků zpravodajských služeb (tj. Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství) a Vojenské policie (o níž koná vyšetřování a zkrácené přípravné řízení státní zástupce), došlo v roce 2015 tentokrát k výraznějšímu vzestupu počtu stíhaných osob (ze 178 v roce 2012 na 158 v roce 2013, v roce 2014 to bylo 112 a v roce 2015 174) i obžalovaných osob (ze 147 v roce 2012 na 138 v roce 2013, na 89 v roce 2014 a na 139 v roce 2015). Stále se však jedná o poměrně nízké absolutní hodnoty, takže hovořit na základě těchto výkyvů o trendech lze jen stěží. Ve zkráceném přípravném řízení se projevily stejné tendence jako u ostatních pachatelů, tj. nastal výrazný pokles počtu těchto osob řešených ve zkráceném přípravném řízení. V roce 2015 uvedené počty oproti období 2012 až 2014 dále klesaly (ze 43 v roce 2012 na 35 v roce 2013, na 34 v roce 2014 a na 11 v roce 2015, tj. na třetinu).
Stále platí, že tato trestná činnost představuje poměrně malou část z řešené trestné činnosti (v roce 2015 dokonce jen 5,95 %, v roce 2014 23,3 %) ze všech těchto osob vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení, což je dáno specifikem jejich trestné činnosti i jejich profesním zařazením.
Podle Zprávy o stavu v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v roce 2015 Generální inspekce bezpečnostních sborů zadokumentovala protiprávní jednání u 382 (-72) osob v rámci prošetřované trestné činnosti spadající do její pravomoci, z toho se v jednom případě jednalo o právnickou osobu (+1). Nejvíce příslušníků bezpečnostních sborů bylo stíháno pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), byl zaznamenán velmi výrazný vzestup, což odporovalo předchozím trendům vývoje, na 73 osob (+44 oproti roku 2014 a +26 oproti
roku 2013), z toho bylo pro tento trestný čin obžalováno 69 osob (+33 oproti roku 2014, +14 oproti roku 2013). Vzestup nastal i u dalších skutkových podstat. Týká se to např. i trestného
činu přijímání úplatku (§ 331 trestního zákoníku) s 16 stíhanými (+14 oproti roku 2014 a +6 oproti roku 2013) a 15 obžalovanými osobami (+13 oproti roku 2014 a +6 oproti roku 2013).
VSZ v Olomouci poukazuje na případy podezření z trestné činnosti policistů (úniky informací z trestních spisů, ovlivňování trestních řízení, organizovaná trestná činnost spočívající v „obchodování s informacemi o trestních kauzách“). Tyto trestní věci jsou vysoce závažné, a to i s přihlédnutím k tomu, že řada případů ukazuje na špatný stav Policie ČR a na rozsáhlé prorůstání zločinu či klientelistických vazeb do struktur Policie ČR (příp. i Generální inspekce bezpečnostních sborů), a to i do vysokých pozic, kde se koncentrují důvěrné a citlivé informace o trestních kauzách, což fakticky znemožňuje úspěšný a účinný boj se zločinem.
Prověřování, vyšetřování a zkrácené přípravné řízení
Nižší státní zastupitelství vznášejí opětovné výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání. Nedostatky se promítají i do opožděného doručování rozhodnutí ze strany policejních orgánů.
Zmiňuje se zejména přetrvávání obtíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Vyskytly se i případy, kdy policejní orgány automaticky kopírovaly popisy kutkových okolností ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení do sdělení podezření či do usnesení o zahájení trestního stíhání a následně též do závěrečného návrhu na podání obžaloby či do výsledné zprávy o výsledku přípravného řízení, aniž by vůbec byly policejními orgány zohledněny výsledky dokazování. Je konstatována rovněž nedostatečná úroveň odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání. Také nedostatečná snaha policejních orgánů věc náležitě obviněnému prokázat, pokud se sám doznal. Vyskytly se i případy rezignace policejních orgánů na potřebu zkoumání duševního stavu obviněného či objektivizaci zranění poškozeného cestou znaleckého posudku či jeho doplnění.
